Yana: Ďakujem krásne :)

Jiří Turner: To nie je prebásnené, nehľadaj súvis medzi tým, čo som napísala a tou pesničkou ktorá tam je uvedená v anotácii prosím. Možno ma podvedome inšpirovala, ale to je všetko. Ani melódia by nemohla byť rovnaká...

Přiznám se , Sedmikrásko, že mám od doby, kdy jsem si kdysi přečetl Nezvalovu Abecedu, tuto vizuální, zvukomalebnou,poetistickou poezii rád. A vůbec si nemyslím, že by byla snadná. Tvůj pokus se mi líbí. Jenom "konec kouzel kreslený karmínem" mi přijde trochu násilný.

vanovaso: Děkuji za komentář. Je naprosto v pořádku, že komentuješ tak, jak to cítíš. Nechci vůbec zastírat, že straky jsou tam proto, že se rýmují. Kdyby se rýmovaly sojky, byly by tam. Rád pozoruji ty i ty, ale i kdyby se rýmovali orli, které běžně nepozoruji, byly by stejně jako straky jenom synonymem.

Lenča: Ano... u některých lidí se krása těla přetaví v krásu duše - a září ven tak, že to nelze přehlédnout. Díky :)

Těžko se mně takovýto počin komentuje. Umím anglicky do té míry, abych mu rozuměl, ale málo na to, abych mohl jeho kvalitu posoudit. Stejně tak si ho nezvládnu na danou melodii přezpívat, abych mohl posoudit, jak ses do hudby trefila. Myslím, že na tom bude podobně drtivá většina ostatních. Ani moc nerozumím (pominu li zdokonalování se v jazyce) motivu. Přebásnit anglický text do češtiny, to je jasné. Ale anglický od anglicky mluvícího do angličtiny?

také mi přijde naděje spíše schovaná, spíše cítím smutek z toho nedosněného snu a k tomu ještě pocit osamocení, ale možná se mýlím... ten pocit však znám... líbí se mi , i když třeba straky se mi tam nehodí, ale začínám si zvykat na nový systém komentářů tady, a tak píšu i já , jak to cítím...

Jiří Turner: asi tak , většinou se básně nevysvětlují, ale tady se trochu pokusím, první část kdy drobky padají - je jakoby samostná, prostě sladká ústa, medová vyznání, a druhá je o prstech, které se dotýkají jako vážky -odmítajíc půst- nechtějí přestat....stačí? , děkuji za komentář a zastavení...

Lenča: díky...

Skvěle jsi to napsala :-) Užila jsem si to s tebou. Helevolemami... mě klepne, zase budu muset otírat monitor :-D
Pravdou je, že jediný hromadný sport na který bych asi šla jsou dostihy, ty mě baví, jinak tomu nějak moc neholduji, ale proti gustu. Do kotle by mě nejspíš nikdo nedostal, nějak podvědomě se vyhýbám davům jakéhokoliv zaměření. :-D
Díky!

Takové neohrané formou i obsahem,že se to nemůže nelíbit. Skvělé! :)

Hele, má to něco do sebe, mám pocit že jsem prvně četla tvoje dílko, určitě je tam zajímavá pointa, na přednesu je cosi co mě zve do dalších tvých děl, takže někdy příště

Yana: Nemůžu nesouhlasit.)

Timothy A. Postovit: Hm, vyvolává u mě báseň podobné pocity jako u tebe, jen ta naděje je tam hodně schovaná :-)

a já v té básni našla možná daleko víc než jen těch pár slov, obdivuji tu zvláštní strohost

Yana: Jiří Turner: Tak už je mi to jasné. Sny o snech, to mě nenapadlo a asi je to mým věkem. I když bych rád podotkl, že mně osobně báseň ani pocit omlácenosti ani pocit nějaké časové tísně nenavozuje. Je jemná, zasněná a plná naděje. A to je hlavní.)

silné téma, na druhé přečtení jsem se vcítila i do melodie básně

Yana: Ani nevím, jak na takový komentář odpovědět. Kdybys mi ho řekla osobně, uviděla bys, že se rdím. Děkuji.

Líbí se mi takové melancholické básně i když se dělám že jsem nad věcí, čtu ji opakovaně a není v ní místo které mi nezní, není v ní verš, který by mi nepřišel na svém místě a líbí se mi i rýmování, takové dílo u mě není hodno kritiky

Timothy A. Postovit: Yana: Je to tak, sny o snech přichází asi tak nějak s časem :)