skvela. pojd se sejit. dobehnem se nekde v pristim svete.

*

Homér: To mame stejne. Chces?

líbí se mi)

Líbí se mi především spojení slov "Ticho je dotek hvězd" je tak pravdivé :)

Chyby, chyby, chyby ... Ale konečně to má nápad ! Jen to uhladit. Nehrň to hned "do éteru" bez korekce ...

První dvě strofy jsou chytré a silné, skvěle nápadité. Druhé dvě za nimi však hodně pokulhávají. Pozor taky na "mě-mně", případně by mi na začátku rytmicky stačilo "vždycky", popř. "stále". První polovina je ale opravdu hezká a nápaditá :-)

ta první sloka je nádherná.. :) celá báseň se mi líbí..

Já mám moc rád to staré filmové, ještě černobílé, zpracování Babičky od B. Němcové. V závěru je velmi působivá scéna jak na dvoře porážejí starou jabloň a s každým úderem sekery babička umírá. Použila si podobnou symboliku, ale s jinou neméně hlubokou působností. Když jsem byl mladý byla všude spousta švestek, dnes zůstala sem tam nějaká, většinou zatížená šárkou nerodí. Starým lidem umírají soukmenovci, z mnoha mladých jich zůstalo málo, jako z mnoha stromů švestek jen několik zestárlých osamělých, již nerodících. To vnímám jako velmi povedenou symboliku a opravdu smekám.
Co se mi nelíbí asi víš, v začátku zvolíš pevnou strukturu a pak se ji nedržíš. To bych se mohl ukritizovat. No, už jiný nebudem, ani Já ani Ty.

kolik toho štěstí uneseme

Vždycky mě potěší, když něco napíše někdo z mých oblíbených, jsi jedna z posledních. Možná jsem to já.

dobrý, jen tam postrádám pár čárek

Ta je hezká, moc dobře se čte.:-)

Fi ha.. se červenám..:-) Pěkné

líbí a hodně

vážně dobrý

Mám rád svítání,
když slunce prvními paprsky
rozlévá barvy po kraji
a stíny se každou vteřinou krátí.

Nemám rád vstávání,
když probouzím se barbarsky
ze snů které rázem roztají,
marně doufajíc že se kdy vrátí.

hm, pěkné... jen mi nezní ta posekaná, není to spíš posečená?

Tak ta se povedla!:-)

Amelie M.: Ta postava je fiktivní, ale vím jaké to je být na někom závislá.