puero: No, už mě to taky napadlo. Tak se holt asi nedočkám.

Homér: Jednu´s ji vrazil?

Moc pěkné :)

Zaskřípalo mi v plicích.

Mě jednou jedna holka řekla: "Vyser se na básně, dej mi ho na dásně." Zkus hádat jak to dopadlo.

Proškrtat nebo škrtnout celé, to je oč tu běží.

oslov radek: Díky, že jsi to odhalil. Prej poezie, to už je honosná záležitost.

puero: DDD: Debata o požehnaném věku mě pobavila, díky, pánové! (Jinak myslím, že tohle nemá s věkem vůbec co dělat... :))
Pokud jde o báseň, tak já naopak oceňuji vyhročení novým směrem, k pevnější formě. I když jsi to pořád ty, je to takové lehounké, rozevláté, naznačené... až se v tom rýmy ztrácejí a všimla jsem si jich vlastně až po upozornění v komentářích. Což je možná dobře a má to to tak být :). Za mě hezké.

hezké a milé:)

Patrně nejsi dostatečně těhotný.

puero: Víš, co je na tom požehnaném věku nejhorší? Počínající skleróza. Možná už to je taky stařecká demence. Už skoro rok všem tvrdím (a co hůř, sám tomu věřím) že mi je 38. A tuhle jsem náhodně zašilhal do občanky a hle, jaké překvapení! Bohužel teď už se to začíná blížit pravdě...
Ale pořád mě nikdo v autobuse nepustí sednout. Já to nechápu...

Hmm, lákáš mě opět zabrousit do vod vázaného verše s rýmy co zapadnou jako do skládačky. Hned mám chuť na něco rýmovaného, ach kdybych jen neměl hlavu plnou nesmyslů a múza mi přinesla na stříbrném podnose nějaký vhodný námět. Jak je možné, že i ve svém pokročilém věku (pche 37!) tě pořád dovedou napadnout tyhle věci? Až mě bude co tobě, budu jen horko těžko sepisovat cokoliv, natož básničky.

Amelie M.: Jsem rád, že sis toho všimla. Chtěl jsem si vyzkoušet něco s naprosto přísnou formou (konkrétně tohle měl být sonet se schématem abab cdcd ef ef gg) a mám z toho úplně stejný pocit. Není to ono. Je to strojené, plné kompromisů a, jak říkáš, nesvobody. Ale ten pocit, kterej jsem získal a kterej jsi ty vyslovila nahlas je pro mě dost cennej. Já totiž taky radši svobodu. A už vůbec si kvůli tomu nemíním připadat blbě :-) Nejsem profík, takže nemusím dělat nic, co necítím. Díky moc za tvůj postřeh :-)

pěkné Klér ,jsi svá to je suprofka :)

Homér: Jo, jsem v Anglii, je tady zima jako v psírně a se vším se jedí fazole. Název se mi povedl víc než básnička, řekla bych.

Hmmmm, kouzelná atmosféra.

Ano, to má, že pěkných pár tisíc let. ;-)

Nápaditá přirovnání, ovšem snad dotyčná nemá míry budovy... :-))

Šla jsem hledat doma sněžítko, jedno někde mám, že bych zatřásla. ;-)

Vcelku milá, pěkná, i když bez velké myšlenky ;-)