krásné

peckovní

casa.de.locos: Má dílo svoji objektivní pravdu? Ano, autor tím chtěl něco říci a možná (ani to neplatí vždycky) dokonce přesně ví co. Ale stejně neovlivní, jestli to každý čtenář pochopí právě tak, jak zamýšlel. A ani by to ovlivňovat neměl, je můj názor.
Příkladů nepochopení a zcestného, zavádějícího výkladu je spousta jak v literatuře, tak v jiných druzích umění. Ale právě tím je to zajímavé - nejde přece o manuál, ten by si nikdo pro zábavu nečetl, láká nás právě prostor pro fantazii. A ta se diktovat nedá. Čili jestli tam kmotrov vidí islám, tak tam islám je - pro něj.

lidus: Moc děkuji :) Bude to asi znít nehezky a neskormně, ale ano, něco tuším :D

Meluzina: Děkuji za komentář :) Rytmus je naprosto rozhozený, a to částečně úmyslně. Nějak se mi to prostě nechtělo česat, protože mám pocit, že někdy to češu až moc. Teda ne, že bych nějak často pracoval s klasickým rytmem a metrem, ale občas mě rozčiluje "významování" rozdělováním do veršů, optická rytmizace přiměřenou délkou veršů atd., i když ani v týhletý básničce jsem se tomu nevyhnul :D Nevím jestli jsem srozumitelný, ani jestli to vůbec dává smysl :D

lakomec: Děkuji :) patos se mi občas do básní vkrádá, děkuji za připomínku.

Já jsem spíš Ecovský, dílo se sice stává po zveřejnění samostatnou jednotkou, ale autor, jakožto jeho stvořitel mu přeci dal nějaké hranice a zákony, které lze ohýbat ale nikoli překračovat a přehlížet. A když to vezmu prostě ze svých zkušeností bez ohledu na načtenou teorii, tak při čtení jakékoli klasiky si neodpustím pohled a interpretaci díla v kontextu autorova života a osobnosti. Neříkám si, tak co bych v tom mohl najít, vložit do toho ze sebe, ale spíš, co tím ten blázen chtěl říct, a pak se náhle stane to, že ten blázen řekne to, co bych řekl i já, mít na to. Jednoduše řečeno, zlatá střední cesta, autor i dílo.

Orionka: takže vlastně autorova pravda není objektivní a když v tom kmotrov vidí islám, tak v tom islám je?

Mám ucelený názor :). Nezajímá mě, kdo to psal, proč to psal, jestli to zažil nebo komplet vymyslel. Stejně jsou to všechno jen dohady. Dílo si žije samo o sobě a může mít tolik vyznění a tolik interpretací, kolik je čtenářů. Interpretace je vlastně až střet poselství autora a vnímání čtenáře, pokaždé je to jiné...

Mně se to moc nelíbí a ani mě to nepobavilo. Nemyslím to zle, jen říkám, jak to zapůsobilo.

Líbí se mi. Nejvíce mě zaujaly klíče a řečník. Tomu už taky bliká červená kontrolka.

Líbí se mi babí léto a slova. :-)

kmotrov: jednou jsem byla na autorskem cteni gillian clarke (velsska autorka), ktera rikala, ze text pote, co ho autor napise, patri ctenari a jakakoli jeho interpretace je validni, pokud dava v kontextu toho textu smysl - cili text by mel mluvit sam za sebe, bez autora. nevim, jestli s ni tak uplne souhlasim, znalost kontextu (at uz osoby a zivota sutora nebo socialni situace v niz byla basen napsana) mi pripada dost dulezita a casto mohou ctenari vkladat slova autorovi do ust, pokud ho neznaji. (sama si na to ovsem nemuzu stezovat, anotace zasadne pisu strohe ci primo krypticke a basne prezentuju oprostene od sebe, kontextu, velkych pismen a vetsiny interpunkce.)
doufam ze k debate se prida nekdo, kdo na toto ma nejaky uceleny nazor

casa.de.locos: Asi jsem v tom našel něco cos tam nevložila, otázkou je, jestli v tom někdo najde to, cos tam vložila. Neber to jako kritiku, spíš směr, kterým by se mohla diskuse o díle ubírat. Pokud se někdo připojí.

A nepřímoúměrná tomu, jak špatné budou důsledky onoho setkání. :)

Severak: myslím, že snad ani nemám právo tyto dvě básně srovnávat, moje miniaturka a tato "Paní báseň"!!

Už to nepiš. Děkuju :)

srovnej s básní Miluješ mě celou - http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28918-milujes-me-celou

(a já bych měl konečně už napsat tu povídku ze života "Jak jsem se zamiloval na hodině biologie")

Severak: to sice jo ale pres poledne se mi to jeste nestalo

casa.de.locos: technická poznámka - měsíc může být vidět i ve dne