No, nevím - to, co ti radí Devils už ale nemá rytmus (na rozdíl od té tvojí verze) vůbec žádnej. Pokud jde jen o ten rytmus - ve druhé sloce bych poslední verš zkrátil na "říct nedovedu" a bude to sedět. Z poslední sloky bych pak udělal dvě, ani by to moc nestálo. Něco jako:

"tvá stará známá
šachová dáma
znovu tě donutí
na místě stát

blablabla blablabla
blablabla blablabla
blablabla blablabla
uštědřit Mat

Ale klidně mě pošli do háje. Někdy bejvám po ránu dokonce ještě chytřejší :-) Jo - a bezva nápad, líbí se mi to :-)

Nez zacnu k dilu jsem rad ze "vrouci dila" uz nejsou o 5 komentech....

Ted k dilu. Jaka skoda jakesi nedotazenisti, ktera mi buhviproc a buhvicim vadi - mozna je to jen mnou. Umis si hrat ale nejsem si jisty, zda volis spravne hracky. Jinak je to dilo krasne, ale navelke JUCHU to asi neni.

Upravil bych

Ubírá teplo
zabrání spánku
život tvůj
visí na kahánku

Jinak mas hezky smysl pro rytmus - skoda ze neni v zaveru dodrzeny. Vecna skoda.

Ty dlooouhe versme neprospivaji - nez to doctu zapomenu na co to napojuje a pak to teisku rusin- vis jak to myslim (?) a je to skoda

Zlepšit rytmus. na konci každé strofy ti to utíká a to hodně. Jinak zbytek nic převratného tam není, ale líbí se mi poslední strofa... možná, protože sám mám rád šachy. KAždopádně je z nich nejlepší

Wow. Znám tě a stejně jsem se v tom ztratil. Možná je to právě kvůli tomu. (To my vysvětlíš :D )

vanovaso: Moc děkuji, Van, jsem ráda, že oslovila ...

Ten poslední verš je skvělý (nejen on pochopitelně)

Líbí se mi moc... souzním...

oslovila mě... prožívám teď něco podobného a sama bych to neuměla tak pěkně napsat. díky

Pajalord: moc moc děkuji

Nádherná báseň :)

annaav: Když je teplo tak se spí fajn právě :D Občas se to v létě stane :D

Moc hezký název i obsah. Noc x pomoc se mi na tebe zdá trochu zbytečně laciný :-)

smutná báseň

a ako sa vám spalo?

Je fakt, že nejvíc inspirace máme, když se nám daří zle, zvlášť když se zařekneme, že budeme psát jen o tom hezkém a pak vykrádáme nesplněné sny a za pomoci fantazie naplňujeme své předsevzetí. Když pak je nám trochu lépe, zdá se nám, že Músa nás jaksi opomíjí a skrblí darem inspirace a život se zdá zase být tak nějak o ničem, bez barvy, bez příchutě i bez zápachu... Ale jak píše Žblabuňka, lze psát i o tom hodně hezkém! Prostě každá krajnost je inspirující, ať už jsme na dně či naopak na vrcholu! :-p

Čtu "byli jsme mladí" a zdá se mi, že sám ani nedohlédnu k těm časům, kdy mi bylo jako Tobě. A přesto si ještě nepřipadám tak stár! :-P

Báseň je jako krásná žena,
milována i zavržena,
báseň je vše, co právě cítím,
je plevelem i něžným kvítím...
:-P

to věku tam asi nezamýšleně působí jako nepovedný rým, možná bych to ještě nějak zahladila, ale jinak jo!