Snad bude aspoň nějaký sníh, leccos se pod ním schová.. jak říká lidus, má takový krylovský nádech, mrazí a mrzí.

Toť dobrý tip je na výlet,
ať mladí jste či starci,
na cestu vydávám se hned,
ač trochu strach mám, arci.

Co když tam v sobě zabloudím,
kdo ruku pak mi podá?
Je tam dost prázdno, pokud vím,
a kalná smutku voda...
:-P

Jehlu lze přece vyměnit
a jinou desku vložit nato,
vždyť ještě šťastna můžeš být,
skrýváš-li v srdci ryzí zlato!
:-)))

Jsi bohata vzpomínkou na krásný okamžik, tak nelituj! :-)
Minulost už nezměníš, tak změň alespoň svůj náhled na ni...

Paráda. Já za tím tedy vidím jasné vyjádření k aktuálnímu dění a o sultánovi s šaškem na oslovi mám zcela konkrétní představu. Jestli to tak myšleno nebylo, nevadí, mě rozhodně oslovila.

Hezké a díky za tip ))

korálek: A to je dobře! :-)))

shane: Ano, stojím si za tím :-) díky

korálek: Máš zřejmě citlivou duši! :-P
No, je vás tu slušná řádka, některé mám ve VIP, pak už jsem seznam raději nerozšiřoval, aby mne neděsilo to číslo vyjadřující počet nepřečtených...:-)))

Díky za přečtení a radu, která ač trošku hořká tak i sladká a hlavně pravdivá ))

shane: Hezké, děkuji :-) jsem ráda, že se podařilo několika slovy vyjádřit mnohé - cítila jsem to tak a cítím ...

Aleje vzpomínek v srdci se řadí,
tu statné topoly, tu skromný keř,
půvabné vzpomínky na chvíle mládí,
každý z nás je tam má, klidně mi věř!
:-)))
Dokážeš krásně několika slovy oživit dávné vzpomínky a pocity, které jsem se příležitostně snažil tak nějak vytěsnit...:-)))

korálek: Je to jen důsledek toho, co jsem četl! Takže jsem to já, kdo děkuje. Pročítám teď, co mi od Tebe uniklo...Tak nějak to teď odpovídá i mému naladění:-)))

shane: děkuji za krásný komentář ))

Mně se to taky líbí! Pokud jde o tu tuplovanou růž, souhlasím s Taron, že v tom je právě ten kontrast: nalíčená-nenalíčená! I když by tam mohlo stát místo setře růž třeba: pravý muž. Ale takhle je to podle mne působivější! :-)))

Stručné, výstižné, oslovující a se správným závěrem...:-P

Bolavé srdce nevyléčí sebedelší čas, ale jen změna náhledu na to, co jsme prožili. Netrap se pro to, co už není, ale žij radostí z toho, žes to mohla prožít! Vzpomínej jen na to krásné, co ti to dalo! Vždyť vše krásné jednou skončí, ať chceme či nechceme...:-)))

Věřím, že nejsou oči ty
sopky, co navždy vyhasly,
jak celý svět již dobře zná,
zas mnohá soptit začíná...
:-)

Vybavily se mi úryvky básně Cizinec, tuším od Martina Balty ze sbírky Zbytečná láska. Někde ji tu mám, zpaměti bych to už nedal...:-)))

Ano, znám ten pocit až moc dobře! Člověk si to prožije se vším všudy, je mu na umření a třeba se i o svůj žal podělí s písmenky, ale pak zase vstane očištěn a s novou nadějí v srdci kráčí svou stezkou bojovníka a má zase dost lásky a síly nejen pro sebe, ale i pro druhé...:-)))
P.S. Možná jsem to vyjádřil trochu teatrálně, ale tak nějak to vnímám...:-)

Nasávám magii tvých řádek,
vzpomínky ve mně klíčí zas,
ač praxe té jsem jaksi dalek,
v srdci mém touha žije zas...

Díky za krásný prožitek, korálku! Na chvilku jsem se zasnil a fantazie mi jistě nechybí. Venku je sychravo a wawky se zatím nepříliš úspěšně snaží vyhnat zimu z mé poustevnické jeskyňky, tak popíjím horké čaje různých chutí a čtu postupně nepřečtená dílka svých VIP a snad dojde i na ty, co tam sice nemám, ale jejich písmenka mi mají co říci. :-)))