Psavec: Děkuji

Roztomilá.

No tak jo, když už jsem tě přečetla tam i zpátky, musím se vrátit k téhle. Taková chlastací, ale na popáté se mi zalíbila. Ahoj a zase něco brzy napiš ;)

Sympatická, jen tím výrazem každodenní si nejsem jistá, co třeba obyčajnej jestli se to takto píše.

Ahoj pěkný nápad i zpracování. Na začátku to vypadalo že budeš vázat, no u dvojky už slova volně prší. To druhé okno je myslím zbytečné a okenné sklo je zbytečně stačí jen sklo nebo okno a v druhém bych skončila to na mňa. Vůbec mi to tam dvakrát nevadí a dodává tomu efekt času.

Líbí se mi moc,jen šibrinkujú nepoznám. Jakože blikají, mávají či šmrdlají asi po našom.

Povedená.

Zaujala.

Hezká, jak dlouho už jsem je neslyšel.

Báseň je z môjho pohľadu vysoko subjektívna výpoveď. Je dobré, ak presiahne hranicu subjektivity a nesie v sebe objektivizujúci prvok. To jest moment, kedy ju čitateľ (prirodzene nie každý), prijme za svoju, rozumej stotožní sa s ňou a osloví ho. Možno stojí za to na finále tohto textu ešte popracovať, ale inak ďakujem, že ste ju napísali.

Napsal jsi to správné slovo.

Pěkná

Sasanka: díky, to já jsem se smrtí kamarád!

Homér: jen abys neletěl dřív... taková je má zkušenost! Každý kdo mi příl smrt je už mrtvý!

Tohle se mi líbí.

Tak už leť, čau.

No já se teda těším a strach nemám, ale psát o tom radši nebudu :D

Sasanka: Děkuji

Hm...díky

Bez komentáře.