PrimaDen: Dík za nakouknutí.

Gorwor: Díky moc.

Gaia77: děkuji moc :)

Bohužel jen tím, co jsem napsal níže. Kdybyste nejmenoval uvedené básníky, přinejmenším národního významu, a nespojil je se svou osobou, tak bych nereagoval.

heleď, tohle není úplně můj šálek kávy, ale pokud se pokusím být nestranná, tak musím říct, že to má dost do sebe.. :)

joo dobrý ☺ určitě jsi zaujal☺

Jiří Stratil: jsem rád, že se k mému textu vracíš. Zřejmě tě zaujal. Díky.

Za me velmi silné dilo!

Super...

Krasne.

Amelie M.: To bych si právě přál vědět ;-)

Pane shane, vaši verzi zde kritizované básničky již nebudu komentovat...
Jinak, také vás poučím o tom, že text k rytmické písní je něco jiného, jako samostatná báseň.
Já jsem skládal a hrál experimentální vážnou hudbu, vycházející také z free jazzu a nahrával ji v 80. letech v hradeckém rozhlase. Dal jsem ale potom přednost architektuře a poezii.

Všichni jsou tu blázni, jenom ty letadlo... To se mi líbí!

Tom Cortés: Jj, taky si vytvářím své formy, viz Kosmická láska. Někdy to prostě člověk tak cítí a myšlenky plynou ve verších, rytmus se vytvoří tak nějak sám, zvlášť když má člověk k tomu blízko, I když sám nehraje ani nezpívá v kapele...
U kritického pana architekta si jaksi nedovedu představit to, co tvrdil ve vaší diskuzi u něj, totiž že taky dělal do muziky. To by museli být leda Plastic people, protože v jeho "básních" jsem sice narazil na rýmy na konci veršů, ale s jejich rozdílnou délkou si zřejmě starosti nedělal, takže by i raper měl problém to prezentovat.
Připomněl jsi mi Felínu a lásku od dneška do zítřka, I když snad bez kocoviny po požití omných opiátů!

Bylas jak louka plná květů,
já utrhl si jeden z nich,
již dlouho žil jsem jako mnich,
znavená ženská se mnou je tu,
po chvílích promilovaných...

Na stole odvar opiátu,
vedle něj starý receptář,
Měsíc zas zvědavou svou tvář
vynořil zpoza temných mraků,
stříbřitou jeho máš teď zář!

Do svítání jen chvilka pouhá,
ty nemáš stání, tak si běž,
neptám se, zdali vzpomeneš,
když je ti se mnou chvíle dlouhá,
já jak nit odtrhnu se též...

Taky jsem si teď pohrál, zas v trochu jiném schématu. Asertivní zopakování části myšlenky napsané obratem není pokusem o zastínění originálu, ale projev hravosti kluka ve mně a možná i důkaz, že tvé dílko je inspirativní!
P.S. Vzpomněl jsem na "Pravidla vyšívání", jejichž průklep jsem kdysi taky měl! Vedle praktikovaných způsobů milování tam byly i nepochopitelné vymyšlenosti jako dělat to vestoje s bosýma nohama v mělkých talířích, aniž bys je rozbil!

Nemáte zač.

Homér: :-) jéé díky ty brďo to jsem psala já ?!

Díky za uznání! :)

Tam to opravdu nelze nelézt.

Chápu, že to potřebujete hodně polopaticky. Tak to u mě bohužel nenajdete.

Jenže popisovaný děj v básni nerozvíjí příliš jinotajnou obrazotvornost čtenáře.