Moc hezky si "nastavil zrcadlo".
:-)

Je težké mlčet když tobě čas tiká,
a na rukou prsty jsou zdrceny,
snadné je hrdinou být bez rizika,
bez bolesti odvaha, ta nemá ceny.

Tím horší je, když ta bolest je cizí,
přátel tvých, známých, či rodiny,
kdo smí soudít zda odvaha je ryzí?
Ať kamenem hodí jen ten bez viny.

Leslie: tak samozřejmě. Kdo jsem abych soudil zda to báseň je či ne :) Jde jen o osobní pocit.
Tohle už si neodpářeš milá zlatá 3:)

To je přesně to, když něco vidím a neumím to vyjádřit. A někdo to dokáže říct za mne. Je to dokonalý!
Děkuju.

Tom Cortés: Tak to jsem rád, že už jsme dva! Tohle dílko je z těch, co inspirují. Když člověk chytne nějakéj rytmus, jde to snadno!
Rád si hraju...
Jo, v tom čtvrtém verši by podle mne měl být jmenný tvar, tedy vyčerpána!

...sek si sebou na podlahu a utíral hadrou stín po prstenu nebo to byl prsteníček zaseknutý v koleji...a tak jsem ráda četla.

4 a 1/2 let pauza...pěkně ty :)

shane: Ta parafráze mě baví. To otočení rytmu funguje stejně skvěle a je to rozhodně funkční!

Meluzina: Dík za kritiku. Kde se ti zdá, že není stejný počet slabik?

V létě tělo krásní
podzim knihy snáší
zima hlavy čistí
jaro duše jasní.

je to tady,vůně polí...

Každá buňka jen dvě schopnosti má, Buď regenerovat se a tvořit nebo být strachem sevřená.Je šílený se nebát,je smělé si mnohé připustit a je troufalé si přiznat že srdce mi teče s očí,vše se tetelí v rozmazané lásce k životu,pak napříč všem těžkostem se dá jít mlhou,Buňka nemá oči jen pocity a ty rozhodují jestli bude drze tvořit a opravovat se a nebo živořit a skomírat.Tak řekni ,co má dělat?Ale musí to být srozumitelný všem,celému tělu,psancům,vesmíru...

Slepec s holí,co vesmír slyší,ale rozumět se bojí,raději své kroky ztiší.

Amelie M.: Je fajn, že se o Tvé tvorbě dá diskutovat. I já mám čerstvou Podzimní. Ale zatím leží, dokváší se...

kmotrov: nevím, jak je to přesně s krkavcem, prostě ten černej pták, pro jistotu opravím na vrány :) a jablka budou jen omrzlá a ne umrzlá (to se na podzim stává)

já mám podzim strašně ráda, pro tu jeho melancholii, pro to, jak vyhání lidi zvenku dovnitř domů, pro to, jak se dobře dýchá, pro jeho barvy, smutek i nádheru..

jinak i já v ní cítím silné rezervy, ale momentálně to prostě neumím lépe a když to nechám hnít v šuplíku, už se k tomu nevrátím..

je fajn, že jsi nad ní přemýšlel, postřehy jsou trefné, díky!

Zdravím pekne.. Hledam tu vhodne texty, s kterymi se stotoznuji. Texty, ktere promlouvaji... Nasel jsem ! Mohl bych vas text pouzit a zhudebnit ? Pripadny zajem doupresnime na emailu. Preji pekny zbytek dne !
Stria Karel

Jako bys chtěla vytvořit ponurou atmosféru, která překoná i mistra tohoto žánru Edgara Allana Poa. Nevím jestli se Ti to povedlo, silnou atmofséru tomu nelze upřít. Báseň se jmenuje Podzim, vadí mi spousta nepravděpodobností. Krkavec k nám jednou přilétl na dvůr, krmili jsme ho řízky, byl uměle odchovaný, ve volné přírodě je vzácný. Je teprve podzim a jablka už jsou umrzlá. Někdy se v zimě stává, že mrzne a zároveň je mlha, to ale bývá okolo -20. Vím že jsi mrazivé kapky asi nemyslela doslovně, ale báseň je protkaná obrazy mlhy a mrazu.
Máš tam ale i moc pěkná místa. Nejvíc se mi líbí na holých větvích se rozvazující stesk.
Líbí se mi atmosféra, ale dle mého názoru jsi šla pro její vytvoření až moc do extrému.

Meluzina: Jj, k Haně Hegerové by mi ty prostřední sloky pasovaly, obsahem i k jejímu hlasovému projevu. Samozřejmě je to jen můj subjektivní dojem, mám její šansony rád, mnoha těm cizím až ona jaksi vdechla duši!
Podle mne by poezie měla být vždy slučitelná s hudbou, ale já samozřejmě jsem stoupenec vázaného verše a jistého řádu i libozvučnosti. Samozřejmě trubadůři mívali hudbu jako doprovod a protože improvizovali, měnil se rytmus s délkou veršů, obsah vítězil nad formou.
Ano, Láska je jako večernice ve zhudebnělé formě je něco na ten způsob. Není to klasická pîseň. Mimochodem, ty verše měla kdysi na svatebním oznámení dívka mně dost blízká...

Amelie M.: Je pravda, že jsem se tak soustředila na techniku provedení, že jsem podcenila psychologii postav. Kvůli tomu je dílo emočně ploché, neboť jsem neumožnila čtenáři s Evou soucítit. Je to pro mě poučení pro příště.

Jsem moc ráda, že jsem dokázala udržet napětí. Bála jsem se nedostatku dialogů.

Děkuji za přečtení i užitečný komentář!

shane: Hanu Hegerovou? No páni, je mi ctí... Každopádně děkuji za inspirativní komentář. Poezie by měla dobře fungovat i bez hudby, ale je pravda, že zhudebnělá poezie nepochybně má své velké kouzlo. Za všechny je možno zmínit notoricky známou: Láska je jako večernice...

Gaia77: Díky! Vybral jsem pár blbinek, abych to trochu oživil. Bývalo tu veselo, ale teď je tu sranda jak v krematoriu!

Úchvatný záver!