Krajina a kameny - skvělé! Nádherná poetika!

Kámen

Ignoruje kámen
milostné aktivity
neboť již z podstaty
nevěří na city.

Ignoruje dění,
žije si sám pro sebe,
nekomunikuje s okolím,
jenom hledí do nebe.

Moc milé. A autentické...

Poezie!!! Díky...

Kouzelné!!! Jsem pouze....

Výborné! A držím palce.. nejen k psaní:)

Občas mi kámen vypráví
když s dlaní mou se seznámí
že prvním jsem člověkem
co poctil ho dotekem.
Občas mezi hvězdy se pouštím
občas nahé tělo do vod nořím.
Plachtícího opeřence pozdravím
v náruč matky země obdařen
krásou její jednou se uložím.

Moc hezká.

Hezky se mi četla.

Singularis: Zatím tu knihu také bohužel nevlastním, ale pokud vím, tak ten oddíl obsahuje pouze tu citovanou větu. A odhaduji, že se tím myslí minimálně témata jako např. "Jaké má asi vlastnosti bytost, která je mimo tuto simulaci světa?", obecněji metafyzika, transcendence apod. A maximálně tím lze myslet zhruba to, že vše vyslovitelné je závislé na nějakém neověřitelném paradigmatu, a proto je nejlepší mluvit co nejméně. Případně to může být něco mezi. Ale to jsou jen momentální představy člověka, který spíše doufá, že na to video/ text narazí někdo zasvěcenější a opraví ho, ;).

PS: Mohu tvůj komentář zkopírovat na YouTube?

Mamka: To je pravda, díky.

Snad unaven sem se jen úryvky potěšil. Celek jsem nepobral. :-) jdu se restartovat. Hodně zdaru.

Bláznem jsem ve své vsi

Drž se a hodně sil.

Yasmin: Tohle mě strašně potěšilo. Až tak, že mi došla slova a nevím, co říct. Moc díky za Tvá slova. Však víš :)

none: No, vidíš, to by mě nenapadlo. Ale máš pravdu, je svým způsobem opravdu krásná. Ale nesmí jít skrz.

Ayla: Díky, to mě těší :)

človiček: Psavec: No, už mi tolik nejde bejt radostnej. Celý dny sedím sám v zavřený škole a povídám si s počítačem, místo abych děti učil hrát na nástroje. V říjnu to ještě šlo, bo jsem myslel, že je to na pár týdnů. Ale teď se proslýchá, že se děcka do školy už do léta nepodívaj, tak začínám mít pocit zbytečnosti a marnosti. Tak asi...

Tak nějak nevím. Ženuška nebo panička? V obou případech by to asi chtělo, aby se naučila ten nejdůležitější povel. "VOLNO" :-))

Pěkně jsem si početla, to je dnešní výuka, dnešní zmatený svět a my, děti, cizinci a paní učitelky v něm.

Pěkně napsané, vyvolalo to úsměv. A vzpomínku na vietnamského prodejce, co mi po přiblížení se k jeho krámku, řekl: "Vykuk, uš savšeno, pšiď zitla."