Ještěže se covid nešíří virtuálním prostředím.
Zatím.

Jo jo. Některé dámy jsou schopny obdivuhodné metamorfózy v jiný živočišný druh.

Čtu si tady ódy na sladkosti a slzu v oku zamačkávám. Já sladkosti nemůžu, ale vzpomínky mám...

:))

Miňko: Jo, jsou i takové.

Podaří, díky Covidu si to následné cestování o to víc vychutnáš. Je dobře, že to sdílíš s námi.
Já krize překonávám většinou tvořením. To mi pomůže na to nemyslet. Když za sebou něco vidím, mám ze sebe hned lepší pocit.
Zkus si udělat třeba koláž na téma Má první cesta po Covidu - vystříhej z časopisů různé fotky, a pak to intuitivně poskládej.

Miňko: Hlavně ty domácí. S láskou upečený, co?

Princezna Sanice?

Jo buchty. Jakéhokoli druhu. Ty já fakt rád...

Z nitra: Kdepak, to je fantazie.

Pěkně se čte. Hezká abstraktní :o)

To zní jakoby tě inspiroval vlastní život :o)
Těsně vedle?

In je podle mě být přijímaná ostatními.
To je naprosto přirozená potřeba,
člověk nechce být sám, trpět netřeba :o)

človiček: Překyselení je metla lidstva. Mě chutná přirozeně sladká - ovoce, zelenina, domácí buchty a kvalitní čokoláda :o) Souhlas...

Psavec: Mohla bych napsat ódu na sladkou chuť :o)

magdalena: Vypařily se - tak to je :o)
Jo, když mám nějaký stres,
cukr na něj, pak se třes..!

ano, přitahují nás jako magnet,..
koupím dvě čokolády, sušenky,..schovám do šuplíku a ejhle, neuběhly ani dva dny a už tam nic není, kampak se asi poděly?

Muslimové se nebáli křesťanství tolik jako cukru. Jde historicky o éru nových nemocí. Mám rád buchty a hořkou čokoládu.

Místo stromů, na který jsme za mlada lezli teď stojí dvoupatrové domy vietnamských mafiánů. Přemýšlel jsem jestli by nestálo za to vylézt jim na střechu, ale pak jsem se rozhodl, že se jim pomstím a koupil si tričko v Tescu místo v tržnici.

V plodech jírovců.nalezená krása.
Pěkné