Ano, ta nálada je hezky popsaná.

Zapůsobila, díky za ni....

Mikrostátní masakr krvelačných digitálních psů?

Je v tom krásně podzimní nálada....Líbí...

slavek: Z korony a zimy jsme už všichni vyčerpaní, aby nám bylo dobře, je zbožné přání :o)

Dandy: Miluju veršované komenty - tenhle je povedený. Děkuju ti za něj :o)

Psavec: Vím, štědré body jsi mi nadělil :o)

bazi: Tobě taky nic neunikne, co? Opraveno a vzpomeň si, až mě budeš chtít taky pochválit :o)

Tady to někdo v sobě prostě má. můžeme si hrát, ale tohle a podobný tvoje dílka jsou skutečně zajímavým vnitřním rozměrem.

Miňko: S tím by se dalo souhlasit. Příroda je pořád "před a nad" námi, nebo dokonce my jsme přírodou. Takže bych to takto striktně nerozděloval. Vždyť ona si s těmi škůdci nakonec nějak poradí. My to jen bezhlavě neustále zkoušíme. Řekl bych, že nám k tomu chybí nějaký plán a systematičnost. Ale o tom, co si příroda myslí, se můžeme jen dohadovat...což byl také cíl tohoto příspěvku.

K té personalizaci - tu člověk myslící potřebuje, potřebuje ten pojem nějak uchytit, interpretovat, abychom se o ní mohli vůbec nějak bavit. Každý si pojmy jinak - jinak o ní budeme debatovat zde na literárních sítích, jinak o ní budou debatovat vědci na univerzitách. Výsledek by měl být stejný, pořád bychom se měli bavit o tomtéž. Ale příroda se nám asi jenom směje pod svými stvoly...

slavek: mahdal: človiček: Možná jsem to špatně formuloval. My, lidé jsme malou součástí přírody, jsme na ní životně závislí a sami pod sebou řežeme větev na níž sedíme. Ale naopak, jak jsem napsal, my přírodu nezajímáme. Ona není na nás závislá, jsme jí šumafuk úplně volní. Kdyby příroda měla vědomí (takové jaké my si dokážeme představit) dávno by se nás zbavila, jako svého škůdce. Má k tomu tisíce prostředků a možností. Přírodu si, dle mého názoru, zbytečně personalizujeme. To ale nevylučuje existenci nějakého principu existujícího nad materiálním světem. To samozřejmě jen můj osobní názor.

Krásná závěrečná metafora...

slavek: Naštěstí máme osvícenou mladou generaci, zastoupenou především tou mladou Švédkou, která se i navzdory svému věku nebojí oponovat nejmocnějším hlavám světa. Teď už jen sledovat, jestli pokrytectví nečíhá za rohem.

Psavec: Děkuji.

Miňko: Taky nerozumím, omlouvám se ;)

Psavec: Děkuji ;)

slavek: Nevím, jak to myslíš, promiň ;)

človiček: Hlušina je věčná a tak to musí být ;)

Snad přijde jaro, teplo a srdce roztají.

Díky za úsměv...