Ač nejsem poeta, tohle mne zaujalo. V první sloce bych ale "Vbořeni do polštáře" nahradila "vbořený do polštáře." Líp by se mi to tam hodilo ve spojení s "usínám s tebou". Ale neber to jako kritiku, to je jen můj postřeh a smysl pro češtinu jako takovou. Přeji hodně inspirace do dalších neméně zdařilých děl.

Fakt nádherné! "operu pocitů" měj co nejkrásnější...

Děkuju, Ali, moc děkuju!!!

Krásné vyznání, moc se mi líbilo.

setkání je vždycky možné..

vrátí se? zatím snad ne ... zatím je střízlivou skutečností a až se jednou do zrcadla vrátí tak snad jako krásná příjemně hladící vzpomínka:);)

máš pravdu, pořád jsem tam měnila slova kudy, kam a tohle mě nenapadlo..takže děkuju za velkou výpomoc a samozřejmě za komentář:):):)

:) nemám slov :) hrdina za zrcadlem.... vrátí se?

hezký, moc. Líbí se mi celkově celá;) Možná by mi ale na konci místo kudy sedělo víc kterým. Ale to je jen muj pocit a takhle je to báječný:)

svatá pravda

Hezky napsané. Věřím, že tvoje srdce opravdu najde toho, koho hledá. Nostalgik to vyjádřil opravdu přesně a s grácií.

nostalgik: Neuvěřitelné! Do 4 řádků jsi shrnul to, co já mám v 10!:-)Děkuju!!!!

Obzor hádky, slova ostrá
v hlasu výčitky je tón,
ve skříni se budí kostra?
Rychle zavěs telefon..!!!

netečný je útes, spící
čistý pramen zhořknul solí,
něco pláče, něco bolí,
tvoje srdce hledající

no říct, prostě byl blbý. hodně drahá sranda. mohl si za to sam.

ze začátku jsem tušila, jak to dopadne. zasmála jsem se.

Jen nedovolí jít dál, i když je marné věřit dál... Jsme rozděleni časem i prostorem... Na lásku znám jediný lék, jen mít to štěstí a potkat ho - někoho jiného! V to já věřím, ale nezapřu v sobě tu víru, o které tu píšu. Láska neumírá, jen se utiší, ale zanechá stopy, které nikdy nezmizí... A je jedno, jestli byla opětovaná nebo ne... A já doufám, že jednou to štěstí mít konečně budu.

Nev.: Teď jsem to šla smazat, ale tvůj koment mě zastavil:-) Děkuju!!!

krásné zamyšlení, hodné 100%, když nejde víc....

s nadějí se žije klidněji...