jojo, mam to z novinek, přišlo mi to děsně vtipný, tak sem to hned zakomponovala:) a asi jo, mělo by tam bejt ypsilon, v tomhle si nikdy nejsem jistá:D jinak, tohle je vlastně první část, zbytek sem journeymanovi skovala po dalších serverech a vlastně to ani nikomu nemůže dávat smysl, nechápu, proč sem takový věci pořád dávám..

vše odpuštěno, je psaná od srdce ...

Hehe. To byla teď nějaká novinka ne? Že Rusovi v plíci rostla jedle :) Jinak do toho asi vidí právě jen ten, komu je ta věc určena. :)

A jenom. nemá tam být "a sloužilY beruškám jako..." Jestli jsem dobře pochopil, tak se jedná o hranolku a česnečku :)

ST za tu naději, která prorůstá celým dílkem :-)

V růži láska tichá
objímá tebe i ji,
od třešní nepospíchá
a nikdy nepomíjí....

Díky, Pavle, moc děkuju!!!!

dobrý přítel je drahokam, je jich málo ....

aktuální, tohle zatřese snad s každým ...

třešničková....

naprosto souhlasím s Milancholikem, je to jednoduché, dvě slova jako verš. A koneckonců nemá báseň žádnou pointu, protože andělé nejsou :-)

každý vlastní podíl svůj si nese,
jako klády na rameni v lese,

Moc pěkně napsáno..., někdo však kládu svou z ramene shodí a k obzoru novým pluje raději lodí....

I útes ostrý tonoucímu záchranou může být,
i na něm lze stanout a nalézt klid.
Klid a sílu pro další boj,
Ty štěstí si zasloužíš,
ať přiletí k Tobě celý štěstí roj!

Hezká pohádka... A Honza chrápat nezačal?:o) Mohli by si pak se Zuzankou spolu v noci notovat.:o)

Jo Ivet, svatá pravda, kde ale takové přátele vzít??

Hezky řečeno:-)

První část se mi líbí moc pro svou originalitu, druhá už není tak dobrá a hlavně mě tam vadí ty chyby v podobě chybějících háčků a čárek a písmenek. To bych opravila...

Smutné a přece pravdivé...

Ale na konci všech těch cílů, které si ve svém životě vytyčíme, čeká odpočinek, příjemná odměna a hrdost ze sebe samého a vzpomníky. Právě na to, co člověka stálo v životě nějaký úsilí, se vzpomíná nejraději...
A nikdo není antitalent na všechno, každý v sobě má nějaký ten skrytý talent, jen ho v sobě zkusit objevit. Vezmu-li to z hlediska biologie, tak člověk využívá jen zlomek svého mozku a s genetikou je to to samé - v jeho fenotypu se taky neprojeví vše, čím byl jeho genotyp obdařen. Takže to chce jediné, hledat, zkoušet a nepodceňovat se;-)))
Ale samozřejmě je dobré, že si vše příliš moc nebereš k srdci, i když mi zcela nesedí tvůj nihilismus. Je dobré umět i prohrávat, ne však ani nezkoušet hrát, o spoustu věcí se pak můžeš připravit; navíc, loudání se a nicnedělání je stereotypní a ničím tě neobohacuje...
Tolik vše k mému názoru, radši končím, než z toho vznikne slohová práce:o)

velmi pěkné dílo

konec hodne povedený