Děkuji za objasnění mnou položených otázek. Odpověď mi opravdu velmi pomohla k pochopení textu.

jayjay: :-D

ja to z tebe citim..prave proto jsem ti to napsala..

cetla jsem ted harukiho knizku o behani..psani je drina..treba ti taky pomuze mit zas chut..

Stakatej pes: :-D Nešťourat do básní, to je cesta k jádru poesie :-D Dobré básně šťourání snesou.

..nemám slov. je skvělá*

Eliška Vobrubová: Mám tam dostatek prostoru pro vlastní vyložení významu. Já tam ten svůj našel, no pokud někdo nemá fantazii a bude se v básních doslovně šťourat, tak se obávám, že smysl Vám bude unikat stále. :-)

Nejsem si proto zcela jista, je-li abuzér (nebo abuzéř) opravdu Licifer v novější podobě, jak je uvedeno ve vysvětlení k básni... ale budiž, může to být náhled autora.
Leč i když toto přijmu jako možné, přes opakované čtení básně se mi nedaří přijít na to, o co vlastně jde - jaké je sdělení, pointa.
Text vypadá poeticky, osobitě a obrazně, ale při bližším zkoumání docházím k názoru, že právě jen vypadá - že působí artistně, ale celkové vyznění uniká (alespoň mně). "Zalomím" se hned na prvním dvojverší a snažím se přijít na to, jaký je teda ten tulipán - červený nebo žlutý? Nepřijdu na to ani za několik dní, nechám to tedy být (jenomže to není dobré, když sdělení není jasné - když má tulipán nachový květ, těžko může mít žluté okvětní lístky; je to jako když je řeč o černochovi s typicky plavými vlasy) a jdu dál.
Ale ani následující dvojverší "Se svými křídly ze střelného prachu/A dušemi místo perutí místy." mi nepomůže - vůbec nevím, co jsou křídla ze střelného prachu ani duše místo perutí místy, a jediné na co přijdu je, že nachu-prachu a listy-místy. Dále verš "S těmi křídly i půlka srdce v rohu" - v jakém rohu je půlka srdce? A jaká půlka srdce? A čí je to srdce? A není důvodem srdce v rohu zase jen rým pro slovo Bohu? "Zlomená křídla a rudé modřiny na těle" - to jsou ti andělé, kteří vypadli z nebe, náhle hmotní, že se potloukli chudáci takhle moc? A kdo "Netušíc význam slova lidé." ? Ti andělé, jež se postavili Bohu (v tom případě by nebylo užito správného přechodníku)? Nebo se to vztahuje k té druhé naznačené rovině textu, jež je psaná kurzívou - "Ráda se skrývá." a "Po kapsách antidepresiva."? Ale ani to mi pochopení neusnadňuje. Nevím totiž, je-li ta, co se ráda skrývá, hlavním tématem básně - tedy, že by to bylo o na scestí svedené a zneužité dívce (a jejích svůdcích), která je teď v depresi z toho všeho (mimochodem jakou byla odměněna bystou - a proč bystou?; diadémům bych ještě rozuměla...)? A nebo, jsou-li hlavním tématem básně andělé, kteří byvši vyhozeni z nebe, měli tu smůlu, že netušili význam slova lidé, a potkali se s takovými "vejlupky" jako jsou abuzéři...
A úplná zdánlivě asi drobnost nakonec: Myslím, že by textu prospělo, kdyby se autor rozhodl jednoznačně, bude-li používat interpunkci či nikoli - v tomto dvojverší "Svatebním darem byl prsten od abuzéra/Kdy s ním i s milenci padla k zemi." narozdíl od jiných chybí. S tím souvisí i psaní velkých písmen na počátku veršů - současné použití interpunkce a velkých písmen na začátku veršů bez ohledu na ni orientaci v textu a jeho vnímání neusnadňuje, ba přímo naopak - ještě více komplikuje.

Básní jsem chtěla říct, že člověk někdy mívá výpadky paměti a často se to stává při velmi nepříjemných stituacích v životě. A i velká fyzická bolest je po čase , jako by nebyla.

AD Lucifer: Přiznávám, že v této problematice nejsem příliš "kovaná", ale z toho, co jsem si přečtla soudím, že to s Luciferem je poněkud složitější:
Křesťanská tradice o Luciferovi vychází jednak z Jeronýmova překladu Izajáše, jednak čerpá i z Knihy Zjevení svatého Jana („Apokalypsy“) 12,7.10, kde Jan ztotožňuje dávného hada z Edenu s padlou hvězdou, tedy Satana a Lucifera. Podobně ztotožňují Lucifera a Satana Tertullián (Contra Marcionem 11,17), Órigenés (In Ezechielem 3,356) a další.

Plně rozvinutá křesťanská tradice založená na Jeronýmově překladu Izajáše 14,12 učinila z Lucifera jméno hlavního padlého anděla, který ztratil svou původní slávu jitřní hvězdy. Pokud (hlavně před Jeronýmem) tento termín neoznačuje vlastní jméno Satana, používá se pro stav, ze kterého byl svržen a který ztratil.

Na rozdíl od pozdější tradice však Starý zákon nikde o pádu andělů nebo Satana nehovoří. Tato legenda má své kořeny především v apokryfní židovské a raně křesťanské literatuře. Nový zákon, pokud hovoří o jitřní hvězdě nebo o Luciferovi (v překladu Vulgáty), označuje tímto termínem obvykle Ježíše Krista, „jitřní hvězdu“.

hmm..hezký :)

... pravopis se lze doučit; jazyk, kterým se vyjadřujeme, nám slouží jako nástroj toho vyjadřování, tudíž by měl mít kvalitu, kterou si zaslouží po stránce výrazové i mluvnické... tupou kosou těžko sekat trávu, ale kosu lze nabrousit:-)

Zdenek39: Zvláštně, lépe řečeno divně. Je nerozeznatelné, co se snaží sdělit.

Díky za komentář.

Yarrod: Jejda, děkuji moc za tak krásnou kritiku. No...co říct... snad se teda nepleteš :-)

Sirius: Jojo... dneska jsou holt rytíři trochu jiní... =). Děkuju za přečtení a za koment... =)...

Nevim zda v opilosti na něco moze myslí, kdyby myslel tak nedokážem sednou třeba za volant, a co takových je, jinak básníčka je zvláštně pojatá.

A jaký jiný význam mají ty básně?

Děkuji je pravda ,že pravopis není to o co mi jde.

Děkuji za komentář p. Elišce Vobrubové. Jen chci podotknout ,že pro mě mají básně jiný význam a je na každém jak je pochopí... Jen pro přiblížení - já obdivuji lidské tělo a mysl , které se v určitých situacích chovají nečekaně ( něco jako ochrana) . A mám opravd šťastný život :-) ! Ono se stačí podívat po okolí , spíš jsem překvapená co se děje kolem!!!

Stará dobrá rytířská... i když trochu jinak:-)