pravda, do čítánek se to nedostane, a nelíbí se mi ten konec, ten je divný, ale těch horších jsem četl daleko více

Homér: Neberu ti postoj, že je to to nejhorší co jsi četl ale řekni proč si to myslíš. Podle mě to taky není to nejlepší co jsem kdy napsal ale význam téhle básně v kontextu ostatních vyznívá myslím více než jasně.

Mejdlo: děkuji :)

puero: Jachacha

Tedy četl jsem pravda horší. Myslím. Jednou.

Tohle je možná nejhorší, co jsem kdy četl.

Mejdlo: Člověk Adam si zvolil zlo. Ano...až na to, že Adam představuje celé lidstvo. A každý člověk má plnou zodpovědnost za své hříchy.

ARA: Samozřejmě, že existuje nějaké lidské dobro. Když jsem operován, tak také důvěřuji doktorovi, že to úmyslně nezpacká.
Ovšem člověk se rodí již s dědičným hříchem, který ovlivňuje veškeré jeho chování.Nemáme přirozenou touhu poznat to dobré.

puero: Díky. Ano je to zcestné, ale co s tím může dělat, aby to nebylo zcestné, že?

Jen jako poznámku ke svobodné vůli hřešit: pokud vím, dodnes platí spis sv. Bernarda z Clairvaux: De gratia et libero arbitro, kde je rozlišeno mezi hříchy. Sám Bernard říká, že tím, že dal Bůh svobodnou vůli lidem, dal jim svobodu hřešit i nehřešit.

Proč mi to připadá zcestné: protože se domnívám, že zde nehodnotíte uměleckou stránku díla, nýbrž stránku tématicko-nábožensko-psychologicko-filozofickou.

Yarrod: Já nemám důvod nevěřit, že se ti s Homérem dobře pije. A ta homérovina tam opravdu je cítit (nikoli jde cítit). Ale stává se to i nepochybně geniálním umělcům, že jejich jedinečný styl zůstává patrný, ale přesto se jim dílo natolik nepovede, že i slavní a uznávaní historici umění jsou i po desítkách let v rozpacích, že musejí nějaké dílo jimi obdivovaného autora označit jako vymykající se ze všech těch klenotů právě svojí nízkou uměleckou hodnotou. A to, aniž by se při tom chytili do té pasti, o které psal Puero v ukřičníku. Protože pojmenovat není chytit se do pasti. Do pasti se chytají ti, kteří nerozpoznají, neumějí pojmenovat.

Masáž, hmmm. To je zajímavé téma. Je jich mnoho druhů. Docela rád bych udělal zkušenost s thajskou. Všechny jsou určitě pozitivní pro zdraví těla i duše. Ty teda umíš překvapit. Tajíš to už dlouho? Že jsi senzibil? Že píšeš hlavně proto, abys měl spojení s mnoha lidmi a mohl jim občas pomoci dobrou radou? Proč ne? Jsou takoví. Nezjištně pomáhající. Maskovat to ale umíš dobře. Ale i tak, díky!

Mejdlo: sakra Mejdlo! Ty nejsi mejdlo! To je sakra sakrální pohled. :-)
Já bych z takového Boha byl k smrti vyděšený. Vnímal bych ho jako vesmírnou nevyzpytatelnou obludu, které se nepodařil experiment a z ješitnosti trestá své vlastní dílo.

Já ti to asi nebudu umět vysvětlit. To, co píšeš není ani kajícnictví, ale už dokonce sebemrskačství. Člověk někdy volí zlo, ale někdy je obětí zla. A třeba v tak útlém věku, že není schopen to vůbec chápat, nebo to nutně musí zapomenout. Nebo prožije nějaké trauma, které je vytěsněno, ale zásadně to změní jeho život. K horšímu. Nemá na tom žádnou vinu. Nemá možnost se rozhodnout nebo něco volit. Někdy to tak bývá. Soudíš člověka tak přísně, až mrazí. Všimni si někdy zvířat. I ona mají svědomí a některá se umí i stydět. To je projev čeho? No sakra, přece dobré vůle. A dobrá vůle je sakra co? No zlo to sakra není!

puero: Komentáře nejsou zcestné. Tvrzení, že člověk si zvolil zlo je možná správné ale já podotýkám, ČLOVĚK si zvolil zlo, ne lidstvo. To, že někteří lidé jsou špatní neznamená, že lidstvo je špatné. A jestli Bůh, jehož Tomáš Martinec tolik vyzdvihuje, takto soudí, pak si nezaslouží lidskou úctu.

Líbí se mi že, že text, ačkoliv místy poněkud rytmicky kostrbatý, nepostrádá zpočátku určitou lehkost. Avšak jenom zpočátku. Některé rýmy dále působí docela nuceně. V básni je ale několik protikladů, které brání porozumění díla. V básni se píše "Mám radši alkohol než květiny/a ráda se dostávám z kocoviny". To chápu jako věc, která je společensky takříkajíc opovrhovaná a tudíž špatná. Dál se ale píše "Radši mám světlo než tmu/v matice za pět mám z logaritmů" Světlo a tma, to jsou pro mě, a myslím že nejen pro mě, symboly dobra a zla, pravdy a lži apod. Je ale jasné že lyrický subjekt volí spíše ty dobré věci namísto těch špatných což je v rozporu s výše zmíněnou strofou. Dále strofa "Nikdy bych nenosila bikiny/Miluju totiž buchty babiččiny". To, že někdo miluje babiččiny buchty není snad důvod k tomu, že by nikdy nenosil bikiny. Ještě bych dodal, že se mi líbí zvolená forma. Vím co tím chtěl básník sdělit ale musel jsem si hodně věcí domýšlet.

Což takhle O pejskovi a kočičce?

Autor nechodí za rýmy daleko. Ale docela přesně vystihl pocit, který možná valná většina lidí poznala, když se o podobnou osobu někdy v davu otřela. Ten první dojem! Ten za všechno může. Přitom se vsadím, že velká spousta lesbických básnířek a umělkyň je často právě taková, jen druhé pozorování člověk prohlédne. Jak zatřít hnus, jímž jsem reprezentantem? No, přece pod gelové nehty a tak dál. První dojem. Ano. Ta báseň je o prvním dojmu. To by byl dobrý název.

Četl jsem to už dříve, ale komentář píšu až nyní. Dílko je koncentrátem popisnosti. Jeho informativní charakter zcela přesahuje (dá se říci že dokonce zcela popírá) příběhovost. Tím je originální. Dokonale popřelo děj. (Komentáře mi příjdou jinak zcestné)

ARA: Za nic se nestydím. Abych to vysvětlil:Člověk byl stvořen dokonalým. Ovšem zvolil zlo.Od té doby je plně duchovně mrtvý.Není v něm nic dobrého. Všecko jeho dobro nepochází z jeho vůle, ale z vůle Boží a z Boží milosti. Člověk je otrokem, služebníkem hříchu. A otrok musí na slovo poslouchat svého pána.Přirozeně hledá spíše zlo než dobro. Po Bohu rozhodně přirozená duše netouží.
Rozdělovat lidi není správné.Copak ten je horší než ten? Nebo snad existuje nejhorší člověk? Kdepak.
Toto jsem přijal a svou duši tu jsem zapřel a zakopal pěkně hluboko do země.

tvojegps: And GOD saw that the wickedness of man was great in the earth, and that every imagination of the thoughts of his heart was only evil continually.Genesis 6,5