to chce "vrbu poslechovku" nebo "vrbu mlaticku" - prosim nme pouzivat jako tu prvni variantu ;)

Tak máš špatnou tabletu, nemáš se cítit euforicky. Nemáš jen pociťovat úzkost. Buď však ráda že něco užíváš. Nemoc duše jde ruku v ruce s nemocí těla. Není to asi jednoduché žít s tím že bez tablety to nejde.

DP je v sedmem pele ... ;)

Puero ti tady tiše tleská ve svém maniodepresivním megalomanském koutku. Někteří se z euforie už neproberou. Přinesou si ji domů a nakazí ostatní.
Docela nedávno jsem byl s přáteli v Brně (zase to město, pomalu si zvykám) v zemské galerii a nahoře v patře ve stálé expozici to začalo středověkými ikonami. Nu, umím ocenit umění, i když není zrovna mým šálkem kávy, ale docela jsem se s kamarády pobavil nad jednou věcí: vlastně teorií - na starých obrazech mají živí světci kolem hlavy aureolu - svatozář - ale popravení mučedníci, v momentě, kdy jim hlavu usekli (nebo je jiným důmyslným způsobem zbavili života), přestali ,,svítit". Zkrátka svatozář se na mrtvolu nevztahovala. Ani v jednom jediném případě. Šmik a jako když ho vypnete.

Vzpomněl jsem si na to až teď v souvislosti s tou euforí a lepším světem ve tvém díle. Svítíme i v euforii? Co myslíš? Nebo se vypínáme sami?

Cvokhauz: Máš naprostou pravdu!

taron: ano, ale všeho moc škodí. I veselí-a zvlášť, když není pravé.

Dlouhodobá úzkost ale není dobrá....:))

Myslím si, že to chápu. Znám ten pocit.

Krásná...

DP: Děkuji :))
taron: Na přání pekelných stoupenců jsem zkusila něco jinýho než lásku a ty se mi tu hned bouříš :D :) Ne.. chápu to :))

taron: NJ taron a jeji láska k lásce ;D

Trošku slabší....umíš lepší...:)))

S každou další cestou si vzpomínám,
jak ráda jsem mávala květinám.

Tohle je echt gut (y)

Máš tu zajimave obraty jinak klasika by Dee ;) - Chválím

Tohle jsou právě ty geniální postřehy, které na poezii oceňuju :-)

alexis: Hmmm, ani mě se to nezdá příliš splavné, ale třeba nás překvapí....je ještě hodně mladej a určitě šikovnej....bude z něho básník, jako cumel :)))

Na komentář DDD, vím, je to krásná vzpomínka...Zdena doufám ale ještě dýchá.. takový to : Zdena už není ? Pod tím si můžeme představit, co chceme..už není ta malá holka, ale matka dětí, viď?

Moc hezke - vítej mezi nas

slnečnica:
Pamätaj, dievča, pamätaj,
lasku aj s radou chlapci daj,
a daruj mu svoje pery,
keď v nej Tvoje srdce verí...

Úžasná metafora, nebo propuknutí psychiatrické diagnózy. Obě formy jsem schopna pojmout a proto tleskám!

alexis: Proč ne vždyť to byla legrace tenkrát, díky