Tenhle styl prostě zbožňuji, nemůžu si pomoct. Tato poezie mne oslovuje, je lehká, procítěná a přitom hrozně výjimečně... barevná, nevím, jak to říct. Málo lidí takto píše a to je škoda, ale zase pak by si člověk nevážil tolik těch dobrých děl, asi... :-) Super.

Až bílý pampelišky padáček pohladí tvou tvář,snad probudíš se a uvidíš tu zář.......
A přání zvážnět,neber vážně....být bláznem,je žít krásně.....

Kouzlo našich myšlenek
…další neutají

..někdo se svých myšlenek bojí a někdo je pokládá za kouzelné....fíha, zase krása..., jako vždy :)

nádhera, znám to i v české verzi od Tří sester - http://www.youtube.com/watch?v=dewLjWvq1a8

chudák máma, skvělá skladba, slzy v očích

Zajímavé, ale něco mi u toho chybí, jen nedokážu říct co.

život matky s příchutí sladkou, hořkou, kyselou i slanou, no záleží na nás jakou příchuť pocítíme my sami, hezky jsi to popsala, ale nemusí to být tak hořké, právě záleží na tom kdy jsme dostatečně dospělé, pak je život matky sladký a vlastně i dětí, ale někdo je nedospělý ještě ve čtyřiceti, chudáci děti pak

obal od šprcky mě dostal :D

Yana: mám si s kým o tom popovídat a vim,že by to pochopila, ale je mi to trapný a ano stydím se za to

Doufám že budeš pokračovat. Leden už máme, zítra začíná únor....to by bylo fajn

:)

Zbožňuju tuhle písničku a za vkus se nestdím :)

Tohle mne vážně zaujalo. Chápu tvé nitro a myšlenky. Jako bych četla monolog mnou psaný. Také jsem měla ve svém životě člověka, s nimž si rozuměly jen naše těla. A tvá pasáž o vzpomínkách jako nepřístupném filmu a potlačením jiných myšlenek - myslela jsem si, že tohle mám jen já. Vzpomínky ať už představy jsou někdy tak intenzivní, až to udivuje. Máš mé pochopení a mně se ulevilo, že nejsem jediná. Díky za tvé dílo :)

taky nejsem blíženec, taky vím co jsem jen proto že jsem od maminky dostala znamení na řetízku, moc mě zvěrokruh nebere, ale tohle to je mi moc blízké. Jen se tě zeptám znáš někoho s kým by sis takhle otevřeně mohl povídat, někdy mám strach že to nikdo nechápe, nebo znám špatné lidi, nebo se stydím, ale tvé myšlenky jsou úžasné

alexis: ee nejsem blíženec,, spíš jsem tak nějak od všeho kousek ... asi. takových rozhovorů vedu několik dtýdně

taron: děkuji. já nejsem blíženec, já ani nevim co jsem

Díky :) momentální nápad u šálku ("kýble") horkého čaje...

taron: podle té písně jsem to psala :) díky

Jo...od tebe je to první próza, co jsem četla...pěkné, taky jsem blíženec :)

No...hned poprvé se nedá plně poznat co a jak..dnes to není šálek mého kafe...ale třebas zítra to bude lepší :)