Moc hezká! Přesně jak píše Megynka, děje se toho spoustu, a my jsme součástí jen nepatrného zlomku událostí.

Povedene!

Dost sebemrskačská úvaha. Nebyla bych na sebe (tvé vrstevníky)tak přísná. Nemáte to jednoduché. Najít svou cestu do života není noc snadného a v téhle době mně to přijde ještě težší než dřív. Neni divu, že lidi lidi dělají blbosti. A co se týče sobeckosti, no ano, to k tomu taky patří. V jistém stádiu dospívání je JÁ na prvním a jediném místě. To většinou přejde :-D

:) v hlavě si to prozpěvuji jako dětskou říkanku, moc pěkné!

Pendolíno mne dostalo :-). Je to pro něj čest vystupovat v tak něžné poetické básni.

Jj, opakuje se tam v obměnách stejná myšlenka a tou délkou rozmělněna. Ale přece tam máš spoustu pěkných obratů, takže se mi vlastně líbí.

No, měla by ses asi rozhodnout, jestli v Boha věříš, nebo ne. Pokud ne, je tato báseň vlastně jenom zbytečná póza, která obviňuje něco, co podle tebe vlastně ani není.

Zamila: Děkuju :-)

ŽblaBuňka: Zamila: Jiří Turner: Yana: Moc vám všem děkuju za návštěvu. Vážím si toho :-)

Smutná, a jaksi statečně moudrá. Moc pěkná!

Pěkná. Konec je opravdu nejbásničtější. Začátek už tolik ne, ale jako úvod funguje.

Jasně vyjádřeno.
Ano, tohle je přesně ten myšlenkový proces, který vede k myšlence, že Bůh není. Ovšem, pročpak si člověk povídá s něčím, co není?
Stajně tak dovede zatopit Osud, Vesmír nebo život. Nepředpokládám, že by se od jakékoliv z těchto institucí dalo očekávat, že se bude zabývat našimi nepatrnými (v hledisku celého vesmíru) záležitostmi...

nene, jen horkovodní lávka. Ty trubky ale vedou do Elektrárny :D

Moc hezké... :-)

Moc hezké... :-)

Opravdu se mi to líbí. Tato myšlenka mě napadla již tolikrát, ten zvláštní pocit toho, co všechno se kolem děje a že my jsme jen zrnko písku ...

Námětem mi to připomělo píseň ve stejném okamžiku od skupiny Tranband: viz http://www.youtube.com/watch?v=B37W9hLX7dY

vodní elektrárna?

Azriel: díky pane, tys to odhalil! Jdu přeřazovat.

Moc děkuji :)