vanovaso: Děkuji, někdy jsou pocity to jedině, co opravdu můžeme mít...

Klaron: Děkuji

Není třeba dodat víc..

Snad nestaneš se mým nočním děsem :))

popravde ja v tom nevidim neco tak hrozneho. Mnoho postav ma sklony k depresi a strachu z neceho. I tak je to dobre napsane /tedy na nejake chybky kde jsou slova jinak nez by mely byt. Taky 'pomoc mi' bych nerek ze je spravne :)

Námět celkem hezký, ale po formální stránce to hodně strádá (čárky ve větách, stavba vět, gramatika...). Možná by si to chtělo několikrát po sobě přečíst :)

taron: děkuji )

Krásná,jakoby ji někdo psal pro mě..

vanovaso: Vidím, žes o tom asi hodně přemýšlela! I já dospěl k stejnému závěru...
Ale musí to chtít obě strany! Jenže v mé písni je to právě Ona, kdo nejeví zájem o komunikaci!
Tak trochu se zajímám o psychologii, i když seminář bych o tom asi neuspořádal. Možná vědět tenkrát, co vím dnes...;-(
Anotaci jsem převzal od někoho moudrého, už nevím od koho, jména jsou to první, co nám ten zpropadenej Němčour ukradne...A taky to, nač ty narážíš, je trochu jiný případ! Když vyhoří vztah a změní se v pouhý zvyk a nudnou frašku, je to jiné, než když jeden odejde morte violenta a manu propria tam, odkud není návratu a zanechá v pozůstalém srdci hluboké rány...
;-(

vanovaso: Děkuji:)

Děkuji.

pěkné to je.

vanovaso: A vida! Máme stejnou slabůstku! ;-)
Nekouřím, alkahol mi taky nijak moc nechybí, ale čokoládu si dám rád! Prý je to i afrodisiakum...;-)

Amelie M.: Díky! A já mám těch rychlovek hodně, hlavně mezi komentíky.;-)
První nápad bývá nejlepší, pokud je psán srdcem a ne veden jen snahou se zalíbit. Tohle byl ten první případ!;-)

Amelie M.: Díky! Zdá se, že tahle setba mi přinesla bohatou úrodu ovací! Má ješitnost blaženě vrní...;-)

vanovaso:
A co Ti v tom brání? ;-)

krásné, něžné - melodie ticha - v tom je síla

Amelie M.:
Ahoj!
Zdá se, že možná budeš teď častějším hostem mých stránek, když už znáš cestu. Pokud Ti mé verše umožňují vstoupit do říše snů a učinit Tě na chvilku šťastnou, čti mne po libosti, mám toho tu dost a někdy mé (re)komenty zastíní i vlastní dílko.
"Štěstí je to jediné, co člověk může dát, i když to sám nemá!"
A já jsem rád, když jsou lidé i mou zásluhou
šťastní. Možná tak trochu toužím stát se v jejich vzpomínkách nesmrtelným! ;-)
*A možná Tě to inspiruje i k nějakě další úvaze, třeba o tom, co je to štěstí...#

Amelie M.: děkuji moc :-)

a nevěř své anotaci, smrt má stále ještě hodně co bráti...