20.10.2014 - 09:51
21(20.)
vanovaso: ano, je strašně bolavá..., je o nepochopení se navzájem a o tom, jak nejbližší umí ublížit, i když vlastně nechtějí, nebo si to neuvědomují... je o ztvrdlých srdcích
20.10.2014 - 08:29
13(9.)
Jééé, ta se mi líbí... Zase jako bych malinko ucítil lehounký závan Hraběte. Což je dobře. Je moc hezká :-)
20.10.2014 - 07:44
5(4.)
Tak jsem zase tu na své ráno, ráno, raníčko u tebe. Sice jsem se řehtala jak praštěná, tomu jak skvěle je to opět napsané (černobílej úchyl mě odrovnal i s tou poznámkou pod čarou), ale zároveň to ve mě zanechalo kapku hořkosti... Achjo... Jako sám život. Díky ti!
20.10.2014 - 01:33
6(2.)
a víš proč? děláme si to sami.. příliš očekávání, bývá matkou zklamání.. skvělá, stejně, jako jednička, jen teď taková střízlivější :)
19.10.2014 - 21:14
12(5.)
zůstat svou se svým stínem u nohou, ty jsi opravdu šikula ŽB
19.10.2014 - 20:50
19(18.)
Zamila: další z mých chabých pokusů o poezii :D té se už raději nevěnuji :)
19.10.2014 - 20:48
19(17.)
Až na "skončím - smočím" pěkný :-) Netřeba rýmovat sloveso se slovesem apod. :-)
19.10.2014 - 20:09
17(15.)
vanovaso: U nás se pokouší prorazit heslo: Pořádek je pro blbce, inteligent ovládá chaos. Někdy je ovšem chaos neovladatelný...
19.10.2014 - 19:11
15(13.)
Tisíckrát prožito, tisíckrát dáno
a přece pro každé lidské srdce pořád : jakoby poprvé = Pravda!!! hezká
a přece pro každé lidské srdce pořád : jakoby poprvé = Pravda!!! hezká
19.10.2014 - 19:09
12(11.)
Není nad čím se zamýšlet...
píšeš srdcem, nitrem, to je cítit, zase mě oslovila...
píšeš srdcem, nitrem, to je cítit, zase mě oslovila...