To je tak nádherné a intimní a křehké, že jen v tichém šepotu lze nechat slova k sobě proklouznout a mlčet a mlčet...

Taky mě to téma (s krátkým i) zaujalo, ale zdá se, že není nad vlastní myšlenku. Člověk k ní má tak nějak blíž. Trapná nejsi, ale pro mě se ne docela povedlo.

kmotrov: Vřelý dík. Taky za výklad, který je pro mě překvapivý avšak možný.

To je hezký. Trefený. V mém případě zásah.

Ginnare: Ty karty jen tvoří paravan a fíkový list. Za kartami je třeba číst.

Ten nápad je skvostný. Antitéze ke křesťanské čisté duši a nečistému tělu se zpochybněním toho, co vlastně čistota je. Přijde mi to ovšem příliš upovídané (sám nevím, co vypustit, leč) a některá slovní spojení působí trochu obehraně. Zcela soukromě mi vadí slovo nahatý - připomíná mi stupidní miminko na plyši (taky jsem tak pózoval)... Po poslechu musím připustit, že autorské čtení mé připomínky eliminuje. Asi jsou to verše pro poslech a ne pro čtení.

Tělo je potvora, neptá se na city. City jsou potvory, neptají se na nic.

Tý vole...

Tohle je fajn. Jen se mi připomnělo, že méně je někdy více a probudily se cenné vědomosti z občanské nauky mých časů. Jenže my vyhyneme a verše zůstanou. Takže fajn.

Ano.

Nechal bych tam skutek, protože skutek utek ;-)

Mě to trochu zavedlo k dualitě podstaty světla nebo elektřiny vlnění vs. proud částic. Pak mi došlo o čem to je a to je trefné. Málo těch, co nejsou bez protikladu (skutečného).

Maximálně vzato. Než rýmy je důležitější rytmus a ten hodně škobrtá, či chybí. Zkus si to, co napíšeš, pro sebe říkat. Poznáš. Jinak se k Orionce připojuji ty gramatické rýmy takto hustě zastoupené tahají za uši. Hodně štěstí dál.

...až se cítím zbytečný. Přímý zásah na komoru.

Moc hezké. Povedlo se vystihnout, co se chtělo.

Vítej. Úvaha je to docela zajímavá. Ovšem připadá mi to jako próza ve verších. Opačně by to bylo lepší.

Mohu Tě chválit pokaždé? Ještě slyším tu podkladovou hudbu. Zase se Ti to moc povedlo. To snad není na červenání a na druhou stranu i čtenář si zaslouží občas něco kvalitního.

Ginnare: Musel jsem se zamyslet, jestli existuje a hrozí něco jako autorské či intelektuální přezrání. Pak jsem si vzpomněl na Zdeňka Nejedlého, který měl být v tom kmotrovově sudu (spíš v sudu jeho dědečka) už snad za Rakouska. Řekl bych, že Tobě v příštích desetiletích něco takového nehrozí. Jen pozor na duši, když se do toho tak pokládáš.

Přivedl's mě k zamyšlení a to se cení. Děkuji.

Vyloudil's mi úsměv na tváři. Na Mácháči to před čtyřmi roky, kdy jsem tam byl, ještě ušlo. Tedy stran cen piva a klobás.