Již rozvinul se modrý květ,
co i své květné jméno zná,
má krásných 28 let,
k nimž vše nej popřát chci i já!

Již nestíní ti žádná zeď
a víš, co život může dát,
roztáhni křídla svá a leť,
nauč se lásku dát i brát...

človiček: Modřinka je ale i modrokvítek, (zvoneček, co se modře kývá!), milá kráska s kytičkovým jménem, co dnes slaví narozeniny...

Modřinka do sebe nám vchází,
již ví, co obnáší ten svět,
smůle se vyhne bez nesnází,
ke Štěstí umí přivonět!

A vnímá všemi svými smysly
krásu, co se jí nabízí,
už jenom pozitivně myslí
a trpké plody nesklízí!

Taková dívka i mne láká,
chtěl bych být rozpustile mlád,
zahrát si zase na čmeláka,
se rtů jí sladký nektar sát...

Dívka v modrém: Je to rok a týden, co jsem ženil mladšího syna. Tak ovšem láska zůstala a byla i naplněna!-

Jj, život nás nutí tropit i podivné kousky a láska nás svádí k têm nejbláznivějším...
Taky jsme kdysi shořeli v jednom plameni!

Dívka v modrém: Ano, jjtye to jasný a ty taky nejsi Clementine, ale ta malá sestřička! Však se taky zpívá;
But I kissed her little sister and forgot my Clementin...
(Dreadful sorry, Clementine!)
P.S. Případné překlepy omluv, je to skoro půl století...

Obout si Tvé boty na teď? To abys měla nohy jak ta Clementain: herink boxes without topses, jak se zpívá!
Modřinko, já podle značení měl najednou i 47, oni to teď nějak divně číslujou nebo mi natekla noha!

Ayla: Jj, během Strun na ulici. Na důkaz, že jsme to přežili!

Psavec: Dík, Milane. Už jsi to četl jinde...

PrimaDen:
Co oči nevidí,
to srdce dávno ví,
o tom píseň zpívá,
ač tvář rouška skrývá...

slavek: Díky, Slávku! Smích je v dnešní době ta nejlepší obrana...
Mimochodem, já zkouším přepracovat i písně známých zpěváků, dokonce i tu trampskou Nashledanou, nashledanou!
Např. :
Coronavir, coronavir,
snad nezůstane s námi dýl.
Jestli mne máš, můj hochu rád,
hleď na rande si roušku brát...

človiček:
Poradit si ale nech:
někdy smrtící je vdech.
Naděje přežít má více
kdo si zavdá slivovice!

koiška:
S úsměvem jde všechno líp,
jednou i ta hrozba zmizí,
v roušce by jeden i chcíp,
bez ní nebudem si cizí!
Jak kdosi moudrý řekl:
Honem se všemu zasmějme, abychom nad tím nemuseli plakat!
Někteří si to fakt moc berou...Hezký den, Jani!

Jarovanek:
Dík, jsem hravý, jarní vánku,
mám to jako radovánku,
když den má již na kahánku
a hned neoddám se spánku...

Je mi sympatický tvůj přístup!

Birtiri: Není zač, chybička se vloudí. Občas tak jen zîrám, co dokážu napsat a to jsem býval v češtině dost dobrý!
A pokud jde o veršíky, zrovna mi to sedlo a co jsi psala, inspiruje k zamyšlení. Tak jsem z toho vypíchnul to podstatné i s poučením. Hezký den!

Kočičku něco vystrašilo, ten odkaz se po zadání změní na i v kolečkuv ara-crazy.blogspot.com a jevtam hláška o odebrání blogu.

Minulost se rozpustila,
perspektiva nejistá,
touha v přítomnost se skryla,
buď trochu optimista!

Je to k pláči, je to k vzteku,
před sebou být na útěku,
oneway ticket jenom mít,
o cestě zpět pouze snít.

Kdo však jednou prošel vrátky,
nemůže se vrátit zpátky,
nescelí přetrhlou nit,
kupředu jen může jít!

P.S.
Kříž, ač ze dvou břeven zbit,
na stromě mohl jen zbýt!

Nakonec ty Eskymačky
nepůjdou do iglů plačky,
těch pár minut masáže
smích jim vrátit dokáže!

Na depresi kompresi
a stlačit vší silou,
nebudeš víc excesy
strašit duši milou.