Jen jsem trošku ulil
z duše, která kypí,
ve verších se tulil,
chvilku Láskou sytý...

Já už bych nehoním,
já jen vzpomínám,
o tom, co bylo si sním,
a čas nevnímám...

Nevrátí! Je to třicet let staré!

Máš pravdu! Zkusil jsem to, ale už se mi taky krátí dech a došel mi u loučení...
Takže jsem Ti tam pár teček dal...

Já múzy laněmi že zvu?
Kdes proboha to vzala?
A když se vzdávám Lásky snu,
toť naděje jen malá,

že uniknu snad zklamání,
jež z připoutání tyje,
zabráním srdce spoutání...
Božská to komedie!
;o(

Nostalgie, to je moje,
víc z života nezbývá,
dávno pohřbil jsem sny svoje,
a teď jsem na řadě Já!
;o(

Vzpomínám si na ni dobře, pavlísku! To já změnil jméno a anotaci, text zůstal. A nebýt té Tvojí, žádný nebyl...Byla moc krásná! Po těch změnách je to trochu jiné, ale...

Díky moc za milá slova,
co dušičku pohladí,
možná, že mne zase znova
k nové tvorbě naladí!;o)

Díky!To jsem se jen napil živé vody z čísi cizí studánky a tak trochu pokřál! Ale i to už je dávno...Stále tak nějak žiju z minulosti, jen občas spáchám nějaký verš a to spíše v komentářích či vzkazících, vždy spíše jako reflexní poezii!;o)

To zas jen ta moje fantazie! Něco si přečtu, duch neznámého poety na chvilku vytěsní toho mého a pak se dějí věci!;o)

To je jen příklad, jak se dá zpracovat a rozvést krásná myšlenka kohosi jiného, když nás samé uchvátí!
Pokud Ti to káplo do noty, jsem rád!;o)

Eile mit veile!;o)

K čemu by byl nach
potmě, v lásky hrách?

A yt ot kat šereb, Uknaj?

Za komentář veršovaný
díky, obří královno,
rámec osudu je daný,
všechno stojí, však víš! Mno...
;o(

Necháš-li dítko sjeté,
bude brzy přejeté
od toho, co v tom též jede,
auto křivolace vede
silnicí i po chodníku,
v krvi silnou drogu má,
dítě převálcuje v mžiku
jeho kára splašená!
;o(

Ykíd neiwila!

Tys změnila repertoár, modřinko! Tohle slovo ještě neznám!;o)

Když já už skoro taky, hvězdičko! Nosím teď raději brýle o dioptrii slabší a stejně je nablízko často sundavám, abych vůbec něco přečetl!;o(
Tak co by se mnou Láska dělala? Někdo musí vést...Takhle bychom došli akorát na kraj propasti!/*Láska je líbezná květina, ale kdo ji chce utrhnout, musí se pro ni odvážit na kraj hluboké propasti!-Kdo jen tohle řekl?Tak nějak mi to teď vytanulo na mysli.../

Když ono není jisté, Milane,zda za současné situace má cenu chtít něco či někoho potkat! Proč rozmnožovat počet nešťasných v době, kdy nedá se snad žít?