|
musela jsem, ten film mě poznamenal! Pouštím to ze sebe, ššš, ššš ...radši se na te film koukněte sami...kdo ví, ví, kdo ne nic nepovím, protože byste přišli o ten zážitek;)
|
|
a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...
|
|
věnovaná tomuto dni, mému pokoji a bláznovi za inspiraci od zpívajících slavíků z Madridu:D
|
|
o lidech, co se nikdy nemůžou ztratit
|
|
Tak tohle je moje oblíbená...jestli se tak dá vůbec mluvit o vlastním výtvoru.
Mám k tomu osobní vztah:-)
|
|
jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)
|
|
...vlak...
"Your eyes...they turn me..." ... endlessly... "She looks back, you look back..Not just once, not just twice..."
|
|
miluju víno a co se mnou dělá...
|
|
S kým?? Těžko říct... ;)
|
|
...
|
|
...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)
|
|
Napsáno v trolejbuse při útěku z domova.
Pěkná slečna mi trošku koukala přez rameno, ale nějak jsem něměl náladu se s ní seznámit.
Jasný důkaz mé rozervané a smutné situace..
|
|
/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování
|
|
slané, sladké, kyselé...
potřeba se vypsat... A moc to pomohlo. Je mi teď nějak líp..lehčejc.
|
|
zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...
|
|
a na parapetu vrabec, tančící na hudbu, kterou neslyšíme a venku sny, které nám uletěly, když jsme (z a s e) nedávaly dostatečný pozor.klasika.
|
|
...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...
|
|
Dusivé ticho, kdy jsou na sebe lidé navzájem naštvaní, nebo litují a trpí... A zároveň nechcou už to znova zkazit, bojí se znova ozvat... taky se bojím. Ráda bych aby to bylo lepší. Kdo by nechtěl? :)
|