Téměř vážně míněná gnozeologická alegorie, vzniklá v půl páté ráno.

Životní návod pro děti/pro všechny

"...jako cejch: Jak silně po druhých požadovat, aby se chovali normálně?" aneb Slušnost

Zamyšlení nad formou a obsahem.

letiště, někde fakt hodně daleko, neděle 10.lispopadu, 0:38, zpoždění 1:45 min - 47 let na cestě.... A to neletím domů...

....když se kouknu do sebe, zbavenej strachu se podívat ....

..

Musím raergovat

...tak vemte rozum do hrsti :)

Jednoduše. Asi v tom smyslu, že použitý zmuchlaný pytlík od čaje může vypadat jako vlašský ořech.

Úvaha o tom, kde se v člověku bere pocit nadřazenosti a dokonalosti.

Stokrát opakovaná lež vždy stává se pravdou.

Každý dokážeme strčit nos jen tam, kam nám to umožňuje naše mysl.

co třeba zmizelo v roce 1989?

Dnes (kupodivu) nebudu srovnávat vědu a náboženskou víru, ale chtěl bych se věnovat jen vědě a pavědě = víře vědecké, nebo také demagogii. V této části trocha „teorie“, v další se zaměřím na konkrétní příklady.

Pokus o zachycení mé aktuální, trochu depresivní, pesimistické nálady. Zajímalo by mě, zda tomu bude někdo rozumět...

Tohle se stane, když toho člověk má v sobě moc a pustí si klávesnici na špacír.