Právě jsem to dopsal, už to má i melodii. Věnováno do Slaného...

název není samoúčelnej...

Z této básně, kterou jsem napsala v patnácti letech 13.01.2009 jsem dnes čirou náhodou stvořila píseň. Kritika vítána. Vím že drhne. Je stále v procesu dotváření :/ Původní báseň ke shlédnutí zde: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=6116-dott-baletka

Je to už asi trochu mimo, ale taky jsem chtě nechtě přemýšlel nad koncem světa - a nakonec jsem si o tom napsal písničku. Sice mi z toho nakonec vylezl Nohavica, ale je mi to líto jen tak zahodit. Kvalita mizerná, nahrál jsem to u sebe ve třídě s obyčejným klopovým mikrofonem namotaným na klavír :-) - jo - a ten klavír berte fakt jenom hodně s rezervou, něco jsem tam jako narychlo zamlžil, ale spíš jen tak, aby tam něco bylo :-)

Vím o těch špatných přízvucích ve zpěvu, ale snad tu drobnost kamarádce (autorka hudby) odpustíte...

Vždycky bylo mým snem složit písničku v elfštině. Tak tu je. Elfologové se zdrží svých komentářů, vím že to není gramaticky správně. Používala jsem prostý slovník Quenijštiny stažený z internetu. A omlouvám se za jeden ten zkažený tón.

Tak jsem si zase jednou vymýšlela.. a vzniklo z toho tohle... rozervěte mě! :) je to asi čtvrtý pokus s nejméně slyšitelnými chybami :D

Omlouvám se za stále stejný doprovod.

...

úterní dávka patosu, nahraná volšovýma rukama a pochrchlávající zvukovkou.

...

Nebáseň věnovaná známému, který už není mezi živými. Inspirace: Koncert kapely Soukromey pozemek Příbram.

text: Puero, hudba: milancholik

Ona ví.

Skladba, která pod mýma rukama vznikala postupně, s láskou a nenávistí, celkovým zmatkem a změtí kouřů v hlavě, tak snad se bude líbit.))

možná je to úvaha, možná je to součástí nějaké mé přeměny, nějak poslední dobou mé básně jsou vlastně prózou, ale zatím mají formu básně