|
Když člověk konečně otevře oči...
|
|
Marta Foučková :
Žijeme teď a tady, náš život musí být radostný , zaplněn pravou láskou , která se neobléká do slova, ale projevuje se činy a oběťmi.
|
|
Ona o sobě
|
|
Snad nastal čas, kdy třeba jít
je a víc nezaclánět tady,
s věčností duši zasnoubit,
ochotně, rychle, bez výhrady...
|
|
Zhruba tak první svého druhu, kterou sem vkládám.
|
|
Lež a nech si lhát,
že bez mráčku je nebe.
|
|
Tak nějak dávám dohromady svoji "tvorbu", tohle je starší kousek a vlastně se nikdy nestal :-)
|
|
...
|
|
O holce co jsem potkal v baru, ale nedokázal na ni ani promluvit... hrdina
|
|
Když dva, co se milovali, zapomenou na něžnosti, zbude smrti jen málo, co by jim vzala…
|
|
ve zkratce
|
|
Tohle prostě muselo ven..
|