První kapitola z mého nedopsaného románu Poselství.

Možná trochu moc jmen na začátek, ale kdo bude chtít, pořádek si v tom udělá sám. Přeju co možná nejpříjemnější čtení.

Na začátek je asi nutné zmínit, že píšu pro radost svojí a několika mála dalších lidí, takže žádné veledílo prosím nečekejte, ale za jakýkoli názor budu moc vděčná. Pokud je to možné, přeji příjemné čtení :)

Víte jaké to je když vás vlastní matka nechá projít portálem na prázdný ostrov a zamkne portál na sto let? Ona to ví... Víte jaké to je otevřít svou mysl lidem a dobrovolně je nést mezi svými křídly? On to ví... Víte jaké to je zabít svého otce a nechat duši vaší matky bloumat na věky věků po Nebi? Ona to ví... Dvě dívky a jeden pegas. Ani jeden to neměl v životě lehké a už nikdy mít nebudou. V jeskyních pod ostrovem se chystá vzpoura a oni tomu budou muset zabránit. Kdo z nich to přežije a kdo položí život na záchranu všech světů?

Pro Melkora

Ak máte akékoľvek pripomienky k historickým udalostiam alebo konšpiračným teóriam, ozvite sa ;)

Bol by som vám veľmi vďačný za komentáre. Rád by som vedel, či by"román" mal aj budúcnosť ;)

Kika a Sebi, dve celkom obyčajné deti. Začal sa nový školský rok a do školy prišiel nový žiak a učiteľ- profesor. Všetko bolo normálne, pokým nenašli tajomný text, napísaný v latinčine, na ráme obrazu v kostole...

Kika a Sebi, dve celkom obyčajné deti. Začal sa nový školský rok a do školy prišiel nový žiak a učiteľ- profesor. Všetko bolo normálne, pokým nenašli tajomný text, napísaný v latinčine, na ráme obrazu v kostole...

Moc vás to tu nečte, ale snad bude mít aspoň Meluzína radost :-) Navazuji na "To jméno nikdy neříkej".