|
Věnovaná tátovi, kterýho jsem měla radši než kohokoliv na světě... Chybíš mi...
|
|
...období plné změn...jiných nazírání...druhých šancí? ;)...
|
|
..život by byl krásný, kdyby šel vrátit čas.. o mamince
|
|
Asi ne moc povedená ani optimistická báseň, ale takhle to teď cítím..
|
|
( ...mamince pod stromeček... )
|
|
muselo to ven
|
|
Povstanu z našich kořenů, jsou jeden jako druhý... až příště půjdu okolo, spočítám letokruhy... Tátovi. 4.1.2006
|
|
nevim, nechce se mi sem nic psát
|