|
Mé vnitřní tázání ...
|
|
... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...
|
|
věřit nebo ne?? Nevím... ;)
|
|
Vzpomínáme, vzpomínáme... A někdy ne vesele, někdy vůbec ne vesele...
|
|
všem ženám, které vědí, všem ženám, které chtějí, všem ženám, které umí, všem ženám, které něco dokázaly. Případně i bez Ceasara
|
|
už to nehulte!
|
|
....
|
|
Tuhle jsem napsala při čekání na autobus do práce.. Malý klučina se totiž hrál v parku opodál s míčem a mně nějak propadli vzpomínky..
|
|
...za jednoho dlouhého večera, víle Amálce, která už v tu dobu spala ve voňavých peřinách...
|
|
štěstí?
|
|
omluvte mě.... asi jsem divná.. je mi divně... ono to přejde
|
|
Bludičko ubohá...
|
|
- Slečno, a vy se opravdu domníváte, že vaše poezie dokáže někomu něco dát?
- Zajisté.
- A stále si myslíte, že vaše díla dávají smysl?
- Ovšemže.
- Slečno, vy jste ale nanynka, viďte.
|
|
Když se kuřeti usekne hlava, tak ještě chvíli běhá, než umře.
|
|
Básnička napsaná v náhlé depresi..
|
|
...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)
|
|
(...říjnový pokus...)
|