|
kousek mého anarchistického já
|
|
...můj názor na lidi..asi nebudete souhlasit..sice se to nerýmuje,ale mezi povídky jsem to dávat nechtěl
|
|
..tak nějak to vidím..
|
|
se většinou taky moc dozví
|
|
... tuhle básničku mám rád ... je v ní od všeho něco ... láska ... smutek ... zklamání ... naděje ... i kapka humoru ...
|
|
sazenice zdarma, objednávky zde
|
|
...:o(
|
|
věnováno člověku, který si z ní stejně nevezme nic
|
|
pro celou tu dobu...
|
|
Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...
|
|
Má oblíbená ..
|
|
... tahle už je taky docela odleželá ...
|
|
Takový malý výkřik, co mně napadl... Zítra možná napíšu pokračování
|
|
O Kunderovi a jeho knížce ,Nesnesitelná lehkost bytí´kterou jsem nečetla... O vášnivém tangu... O dnešním večeru... O svobodě...
|
|
Každý kdo miluje nosí svého bájného fénixe v srdci. A není ten fénix jenom metafora? Hm, kdo ví.....
|
|
Takhle jsem to viděla já, ale takhle to nechtěla vidět druhá strana...
|
|
nebo nemusí...
|
|
jen slova co se ze mě neřízeně vysypala..
|