Každý z nás má ve svém životě den, který čas nedokázal odnést.

Oddíl z chystaného textu „Jak přispět“ k open-source projektu Linux: Kniha kouzel. Zajímal by mě váš názor...

Tohle mě napadlo, když jsem šla spát. Třeba se vám to bude líbit.

Zamyšlení o vzniku života a vesmíru (převzaté z mého webu) pro náročnější. (Poznámky pod čarou jsou náhradou za absenci možnosti vložit hypertextové odkazy.)

Komentář k úvaze, který přerostl v dílo, jež se zamýšlí nad vztahem postfaktismu k remakům, zprostředkovanosti vidění, dynamickou rovnováhou stereotypnosti a experimentálnosti či nad jakýmsi decentralizovaným/ distribuovaným spoluautorstvím.

- krátké poblouznění smyslů, vjemů, které zdají se mi být poněkud šílené - je to v mé hlavě, má to význam! Hluboký význam! Možná ten najdu vždy až po pár větách, nebo vteřinu před tím, kdo ví... :o)

vidíte ho nebo ne?

Krátké zamyšlení o Wittgensteinově výroku, že o čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. VIDEO ZDE: https://www.youtube.com/watch?v=nndSvvv9IeQ

„Tím nejkrásnějším, co kdy můžeme zažít, je tajemno. Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je takříkajíc mrtev a oči má vyhaslé.“ [Albert Einstein] - ano, naše paní učitelka na občas měla podivná zadání :))

Dílo na pomezí básně a úvahy určené k hloubání. Snad by se dalo nazvat filozofickou básní. Sdělení se skrývá ve vztazích v pomyslných trojúhelnících abstraktních pojmů.

Citát život :)

Ze sbírky: "Moudra hlupáka"