|
Inspirováno trochu skutečností :-(
|
|
láska a válka, jde to dohromady...?
|
|
Každý jsme sněhová vločka.Jako ona čekáme na to kdy se změníme na kapku vody
|
|
trápení je na světě hodně a tohle je jedno z nich
|
|
Jak nádherný pocit letět.Tak si to naposled užijeme co nejvíc.
|
|
Radím přečíst si to,protože je to smutné,a ponaučné...
|
|
Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.
|
|
Alegorie o autorském právu a genderfluidismu, určená k zamyšlení. Přestože obvykle dávám přednost „historii“, vůči alegoriím nemám averzi.
|
|
Jedna kratší z mojí připravované sbírky povídek o mém životě
|
|
Děti bohů a lidí, mající lidské tělo, ale schopnosti nevídaných rozměrů...
|
|
jen malá úvaha...
|
|
starší dílko na které jsem zapomněla
|
|
Krátký text na téma opuštěnosti, krásy, smrti.. Příjemné čtení přeje Sid...
|
|
Osud nás stejně časem donutí jednat. Vždy se najde někdo nebo něco, co nás zachrání z životní mizérie. Je možné vůbec vrátit staré časy nebo všem ujel vlak a není cesty zpět. První díl povídkové série.
|
|
"Remix" povedenějších veršů ze staršího kousku.
|
|
Co kdyby vám zemřel někdo dost blízký a nechal vás tu? Mě tu nechal můj otec. A co bylo horší. Nechal mě tu mé matce.
|
|
Túto poviedku rozdelím na tri časti a možno aj viac.
|