Kategorie povídky / smutné

Inspirováno trochu skutečností :-(
 11.05.2015
2
1991 (9)
láska a válka, jde to dohromady...?
 15.10.2007
1
1766 (8)
Každý jsme sněhová vločka.Jako ona čekáme na to kdy se změníme na kapku vody
 22.10.2007
1
1813 (14)
trápení je na světě hodně a tohle je jedno z nich
 12.10.2007
1
1642 (13)
Jak nádherný pocit letět.Tak si to naposled užijeme co nejvíc.
 23.10.2007
1
1706 (17)
Radím přečíst si to,protože je to smutné,a ponaučné...
 05.06.2009
1
1793 (18)
Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.
 12.07.2009
1
1492 (11)
 25.10.2019
1
1512 (11)
Alegorie o autorském právu a genderfluidismu, určená k zamyšlení. Přestože obvykle dávám přednost „historii“, vůči alegoriím nemám averzi.
 17.06.2017
1
1351 (5)
Jedna kratší z mojí připravované sbírky povídek o mém životě
 17.05.2015
1
1291 (9)
Děti bohů a lidí, mající lidské tělo, ale schopnosti nevídaných rozměrů...
 03.07.2025
1
282 (11)
jen malá úvaha...
 28.04.2014
1
1383 (7)
 05.07.2017
1
1298 (5)
 Miy
 02.04.2013
1
1259 (15)
starší dílko na které jsem zapomněla
 30.04.2014
1
1493 (11)
Krátký text na téma opuštěnosti, krásy, smrti.. Příjemné čtení přeje Sid...
 Sid
 27.12.2013
1
1266 (9)
Osud nás stejně časem donutí jednat. Vždy se najde někdo nebo něco, co nás zachrání z životní mizérie. Je možné vůbec vrátit staré časy nebo všem ujel vlak a není cesty zpět. První díl povídkové série.
 31.08.2011
1
1517 (6)
"Remix" povedenějších veršů ze staršího kousku.
 29.10.2017
1
2222 (5)
Co kdyby vám zemřel někdo dost blízký a nechal vás tu? Mě tu nechal můj otec. A co bylo horší. Nechal mě tu mé matce.
 09.05.2017
1
1652 (5)
Túto poviedku rozdelím na tri časti a možno aj viac.
 24.11.2015
1
1389 (6)