...

napsala jsem to a ted jdu hrat na kytaru. zmrzlejma prstama. protoze lak na nehtech jest nezaschl, ale kafe uz vychladlo. chci-umet-hrat-jazz.na-oboji.

Ano má.

„Všechno, co vidíme nebo soudíme, je pouhý sen uvnitř snu.“

Dnes by to šlo. Myšlenka se objevila hned po probuzení: dnes to udělá. Konečně. Za vším udělá tlustou čáru.

Povídka o dvou lidech. Vlastně nevím, co jsem tím sledoval, ale měl jsem nějaké nutkání něco takového napsat. Text je vlastně o ničem, ale mě přijde, že v něm něco je...

tohle bude ještě pořádné sousto.....

Prosím o kritiku.

Napsáno (asi) v roce 2005.

Povídka inspirovaná snem.

vymyšleno ve vlaky směr Moskva