Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.

je to už trochu starší dílko...

Malý experiment...

výkřik rozmazlenýho jedináčka.

Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...

....já vám dám "předsudky"!!!!

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Až se mě jednou zeptáš, kam utíkala ta slečna s oranžovou gerberou, když nás míjela, odpovím ti asi, že jí prostě ujížděl autobus....

Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

O Halině Pawlowské, nástrahách časné sexuální výchovy a přednostech poskytování první pomoci.

Vysáváme ostatní, abychom sami žili. Tak trochu o životě na vysoké škole, o promiskuitě, o životě bez lásky, o lásce. Hledejte sami ;)

Proměna na vlkodlaka.

skoro skutečnost?

Uh? Eh? Původně to celý mělo bejt jinak. Očekávám vaši maximální kritiku, protože si o tom nemyslím nic moc dobrého. ;)

. http://www.youtube.com/watch?v=Mabl-XVuDXU .

bumerang, dobře mi tak...:-))

Po dvou letech zase jednou něco děsivějšího :) možná bude i víc dílů