|
realita, slovo co naději bere
|
|
ale stejně si pořád nejsem jistá
|
|
Jsem nic, jsem nikdo, ale přezto Tvoje.
|
|
Neměli bychom žít jen z minulosti, ale dívat se do budoucnosti...
|
|
taky jedna z těch prvních....
|
|
/sbohem minulosti, která mně tak neodbytně pronásleduješ na každém kroku/. Troška zimní deprese z roku 2005/2006
|
|
je to jen taková improvizace kdy se píše co zrovna člověka napadne...
|
|
to má být báseň
|