ony za to mohou...

...

Ze sbírky: "Balady našich dnů"

anotace: přemýšlel jsem dlouze, zda-li to sem dát nebo ne. Je přeci sprostou krádeží kousku atmosféry vydávat za svoje verše, co si mě vybrali za jejich bránu do světa. Je ale také pravdou, že samotné verše se mohou dotknout jenom básníků, lidí co dokáží překládat vítr a zář do lidské řeči. A že básníci jsou zavázáni nejen sobě, ale i okruhu jejich čtenářů, nenechávat si to nejlepší pro sebe. Tím pádem jsem byl nucen vyžší vůli, nebo chcete-li snad silou denního snění, umístit sem i tuto pasáž myšlení vesmíru, co jsem ji zrovna vešel do cesty.

Když přicházejí Poslové

setrul a švagrul hupnul na startul, tak brašul držul palcul

taková která je trochu i o mně

spisovné to není, psala jsem to, jak jsem cítila a na "spisovnost" v tomhle marastu, vážně nálada nebyla...taky asi neřešíte, jestli se vám rozpíjí řasenka (kluci? :D ), když brečíte, nespa ? ,-)

For someone, who doesn´t know... For someone, who I will never be with... But for someone, who I will never stop to love... It's just for someone, who I have always passed by...

...already spoken. i don't love you/i don't need you. but i wan't you.