Jsem zvědavá na Vaše ohlasy, bude-li se líbit, vložím další části.

Bylo to víc než jasné, strávili spolu noc. Jako kdyby mi celým tělem projel ostrý nůž. Zůstala jsem zkoprněle stát. Nezahlédli mě.

Je to jenom vypočítavá mrška, která má bohaté a mocné rodiče, kteří byli rádi, že se vůbec vdala. Jsem prostě u zdi a už nemám kam couvnout.“

Než jsme pořádně dosedli, už přesně věděl, kam s rukama a s polibky. Nebránila jsem se ani „jako".

„Nesmíš se vdát, kotě moje, to nesmíš!“

Najednou jsem si připadala jako nějaká lehká holka z levného hotelu. Vždyť se zasnubuji a už jsem nevěrná. Je to normální?

Pokračování 1. řady knihy "Pod křídly Fénixe", která již knižne vyšla. Odkaz na její knižní zpracování (elektroniky či tištěně). http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1070 https://www.stahuj-knihy.cz/stahujknihy/eshop/17-1-ROMANY/0/5/1071-Jay-May-Pod-kridly-Fenixe//description#anch1 PROSÍM O MAX. KRITIKU! :-)

Miluji knihy a už ve škole jsem psávala krátké příběhy a snila o tom, že jednou napíšu knihu. Jenže osud mým životem tak zamíchal, že jsem na psaní úplně zapomněla a vnitřně cítila asi nějaký blok a nemohla jsem se nějak donutit vymyslet kloudnou zápletku či smysluplný příběh. Ovšem po narození druhé dcery se mi život opět převrátil naruby a tak nějak jsem vycítila, že se všechen ten chaos v mé duši tak nějak roztřídil a já jsem zase ve svojí fantazii našla ty ztracené příběhy, i když trochu jiné. Proložené životními zkušenostmi a sny. Jsou horší? Posuďte sami a požádám Vás o konstruktivní kritiku. Dá se to vůbec číst? Co zlepšit a co je třeba pěkně napsané? A pokud t bude k ničemu, přesto děkuji za váš čas který jste strávili nad tímto "startovacím" textem :) Mělo by se jednat o lehký román neboli "oddychovku" pro ženy