O tom, co je důležité,..

Trošku jarního očekávání,..

Životem nás provází od mládí a v dalších letech, aby nám zpříjemnila život nebo jsme na ni mohli třeba jen vzpomínat.

Pro každého bude něčím jiným ta malá jiskřička, bez které se někdy nedá žít,..

Tato esej nechť je mementem pro všecky. Jak cítíte, že máte za nekym jiť, neco zrobiť, kurva běžte. Zůstanou vám potem jen oči pro pláč jak ně.

na řece

Všude kolem nás je spousta vjemů, které jsou krásné svou obyčejností.

Když Láska sedí na okraji postele a má vyplakané oči. S hlavou ve dlaních a přesto vás nikdy neopustí.

Dnes vás vezmu sebou do lesa. Snad se vám tam bude líbit jako mě.

Lásku a bezpečí můžeš najít kdekoliv

.Fejeton o tom, že láska není návod, ale chaos srdce. Vrzá, bolí, mizí… a přesto stojí za to.

Když se zamiluješ do dívky, která má zlomené srdce. Cesta je dlouhá a trpělivost je tvá jediná možnost.

Odevzdání a přijetí. Omlouvám se za některá syrová slova, která by vám mohla připadat nevhodná. Zkoušel jsem je nahradit jemnější formou, ale monology tim ztráceli svou autentičnost. Díky za pochopení. Také nečekám, že tento styl prózy každý spolkne, ale píšeme tady hlavně o životě a našich pocitech. Myslím, že právě jeho syrová a neuhlazená tvář by neměla nosit masky. Mějte krásný den

Dnes vás vezmu do světa zločinu a násilí, který jaksi bohužel stále existuje a vzkvétá. Tyto dva fejetony jsou k zamyšlení alespoň tedy pro mě. Co vlastně během naších životů řešíme? My, kteří máme to výsadní právo žít v míru a bez násilí. Řešíme blbosti, malichernosti, žabomyší války. Přátelé - buďme šťastní a vděční za to co máme. Budu moc rád za vaše názory na tuto temnou stranu lidského bytí.