Moje myšlenky k podlaze.

Ať se Nám to líbí nebo ne, musíme se prý připravit na válku po boku NATO. Počty našich vojáků jsou nízké a tak bude nutná mobilizace- čtu ráno v novinách u kávy.

Tentokrát seriózna úvaha s plodným záverom.

Pozor! Všimněte si, že jsem to nezařadil do kategorie básně. Jednoduše si netroufám.

Každý jsme jiný, ale to neznamená, že je to špatně.

protože jako správný coviďák, nemůžu lehce spát, moje hlava jede … a je plná dotazů bez odpovědí ...

Stokrát opakovaná lež vždy stává se pravdou.

V kostele hledám zástupy generací, předivo sahající k sv. Vojtěchu a dál k svatyni pohanského boha Triglava. Ptám se, kam jdeme.

Každý dokážeme strčit nos jen tam, kam nám to umožňuje naše mysl.

Úvaha so špetkou soli. (a kvapkou kávy)

To je ten real shit !

Když jsem si to přečetl, tak jsem se divil, jak moc je to kvalitní dílo. Dejte mi prosím zpětnou vazbu. Díky