... o našich "dětech"? ... taková směs myšlenek, názorů a citátů ... Přeji Vám mnoho tvořivých radostí

Neřekl bych, že se to drží úplně osnov určených ke správné úvaze, ale i tak jsem si tak trochu ráno na zastávce zauvažoval nad uplynulými svátky tohoto roku ( 2017 ).

aneb dost možná úvod budoucí knihy

Reakce na debatu v PČR o úrovni školství a mírné nacionalistické zapletení se.

Při probíráním a tříděním starších děl jsem narazil na tuto úvahu, kterou jsem psal jako maturitní sloh. Překvapilo mě, že ji tu nemám, zřejmě jsem tehdy zapomněl. Nicméně při zpětné četbě mi to přijde aktuálnější, než před 11 lety. Tak vložím trochu starší myšlenku.

Jedna z výherních prací do soutěže Nádvoří národů. 20. století strádalo válkami a neustálými spory mezi státy. Furt se měnily režimy a lidi byli dost omezováni. V současnosti to funguje tak, že člověk strádá hlavně z té sociální strany.

Dílo na pomezí básně a úvahy určené k hloubání. Snad by se dalo nazvat filozofickou básní. Sdělení se skrývá ve vztazích v pomyslných trojúhelnících abstraktních pojmů.

Další zamyšlení o tom, že proces lidského poznávání nemůže a nemá fungovat čistě vědecky. Věda je pouze jednou ze sfér globálního mozku, na kterém se podílí každý jedinec, aniž by si toho musel být vědom. Originální verze článku i s pár odkazy je zde: https://swortys.blogspot.com/2020/06/epistemologicky-anarchismus-nejen-smysl.html

Dovolená je tou částí roku, na kterou se všichni těšíme. V letošním roce je to trošku jinak, ale přeci,..

Úvaha so špetkou soli. (a kvapkou kávy)

Když jsem si to přečetl, tak jsem se divil, jak moc je to kvalitní dílo. Dejte mi prosím zpětnou vazbu. Díky

Krátká meditace o životě, intimitě, sdílení i posledním okamžiku

Víte, že první světelné lampy slaví přes sto let a pořád svítí v některých historických požárních zbrojnicích. Jdou lidé za světlem??

Práce si zakládá na mém dětství a spojuje se v úvahu o tom kde najít lásku.

Základní vzdělání, skladník... Kouřím, piju a š***ám jako Bůh

Každý člověk hraje na struny našeho srdce jinak – a právě z těch tónů vzniká melodie našeho života.

Člověk často bloudí ve vlastních snech a ztrácí sílu v hledání toho, co se skrývá hluboko. Jehla života je malá, tenká a neviditelná, a čím víc se na ni upíná, tím víc se mu vzdaluje.