|
Své díla jsem nikdy neuměla popsat a asi ani nikdy umět popsat nebudu. Prostě příběh.
|
|
Já se prostě nemůžu soustředit na nic jiného, dokud nebudu vědět, že to nepominulo, že je to jinak... :(
|
|
...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*
|
|
Neptal ses, jaká jsem. Snad ses mně jenom zdál. Nevěřím, že jsi zmizel – ne navždy. Proto tě prostě čekám dál…
|
|
..největší nával melancholie.. v tááákhle velké injekční stříkačce..
|
|
volný verš
|
|
když jsem dostala svoje poslední vysvědčení na základce, přišlo mi fakt líto, že už je konec
|
|
Těžký život citově založeného člověka v necitlivém světě. Takový člověk pak často zažívá pocity marnosti.
|
|
... anotace? ... ubližujeme jenom těm, které máme rádi ...
|
|
přiznejme si to sami, není vám jich někdy líto?
|
|
jak jsem slíbil, tak činím. mé týrání zdejších čtenářů pokračuje i o víkendu!
|
|
Vzdávám hold mladému talentu, kterého jsem objevil teprve dnes a který umřel snad až příliš brzy. Báseň je složená z části jeho vlastních veršů (Ukolébavka, Ospalé něžnosti a další) a novými obraty mými. Snad se nebude zlobit.
|
|
Co k tomu dodat.. pokusy pokusy pokusy....
|
|
jedna z mé starší tvorby - jakpak jen najít žití smysl?
|
|
tohle mi hrajte
|
|
Zase jendou moje srdce našlo verše...
|