|
..je to ironie, pokaždé když si uvědomíme, že je to třeba naposledy...všechno je větší, lehčí, intenzivnější... všechno je víc opravdové
|
|
zamilovala jsem se do máků a do jejich focení...zamilovala jsem se do toho přicházejícího léta:)
|
|
ach-jo-pocitovka
|
|
jak dlouho nás, vás, je to ještě bude bavit? ("tři tequily prosím! merci")
|
|
některé procesy neuvěřitelně bolí - nebudu se ptát proč nebo za co jsem si to zasloužila, ale jenom poděkuju dvěma uším, o kterých vím, že mě vždycky vyslechnou...
|
|
...
|
|
jsou tři stádia lásky: a) touha po člověku a naděje; b) reálná blízkost dvou lidí; c) touha po člověku a beznaděj
|
|
ne, ne, ne...
(kategorie básně/jiné, svět)
|
|
nevoním, necítím, nechutnám...
|
|
jooo padat...není nejkrásnější pocit
|
|
snaží se toho tolik říct. . .
|
|
pořád se ptám, přestože odpovědi už znám... pořád se ptám, protože miluju Tvůj hlas, už 2 roky:)
|
|
tenhle způsob života zdá se mi nešťatsným, nějak se vytrácí takové to TO, nemáte někdy podobný pocit? (pro ty šťatsnější, kteří na to ještě nenarazili - YOLO = you only live once)
|
|
hráááb...už to Fičí...zkouškové mě nadopovalo a teď mě ničí:D
|
|
a tak se holka zakoukala do budoucnosti a viděla jenom bílá místa, která musí někým zaplnit...
|
|
berme to jako záminku...
|
|
my dva, dvě těla, dvě duše, romantický klavír, mých tisíc myšlenek a tvůj zamilovaný pohled (leden 2010)
|
|
inspirováno kamarádem
|
|
víme že je, víme, že je v nás, jen ji někdy tak těžce hledáme...
|