jemnocitně, bez revolty, unášená čekáním až ji někdo pohladí po vlasech a zašeptá "malá"

pátrejme, zkoumejme, objevujme a hlavně mějme se rádi...("peace!";))

dobrý den, pocit ven ... (aneb "miluju")

od barev:)

o lidech, co se nikdy nemůžou ztratit

musí ven

tě mám

a tak, nemůže být pořád veselo..

já vím já vím já vím...zoufalá láska, je ale pořád jenom láska...(starší básnička plná vzpomínek...jen se neptejte jak to nakonec skončilo:)

jednou si dva lidé řeknou konec, ale stejně jeden z nich je většinou vítěz...

a zavzpomínáme na staré časy!:)

(už jen proto mi to asi chybí)

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...

stokrát můžu říkat, že nechci aby léto skončilo...al podzim má stejně něco do sebe:)

je to jen křik, výkřik a vzpomenutí, že nikdy nezapomenu..

prostě tak. nevesele. zklamání je silný pocit, který vás ochromí když to nejmíň čekáte

chce to odvahu holka... žít, být, riskovat, milovat a ztrácet...

a o kávě. když víte, že nějak to prostě napsat chcete a přesně nevíte, jak to chcete. Chápete?:)

s láskou pořád stejnou:)