kde se vzala, tu se vzala

Tak trochu Horáčkovská...

Noc ze soboty na neděli. Stopy dvanáctiletého harcování po plesech.

kratinká, v polospánku

nevím, jak to správně pojmenovat... tak snad o prozření, o dospění člověka jako takového. Lehce pod vlivem Saint-Exupéryho. Asi nějak moc přemýšlím...

Tak trochu pohádka o Marušce a dvanácti měsíčkách. A tak trochu parytmická :-)

kratinká, noční

Týden stará. Teď už to zaplaťpámbů je tak, jak má být. Snad...

Název je asi trochu mimo, ale vlastně nevím, jak jinak to pojmenovat. Tísícdvěstěpadesátásedmá písnička s tímhle akordickým postupem...

Podle indiánských bájí se nesmělý jižní vítr zamiloval do dívky se zlatými vlasy. Jenomže se jí to styděl říct. Jen se díval a váhal až jednoho dne zjistil, že dívce vlasy zbělely. Bláznivý vítr se totiž zahleděl do pampelišky...

doslova

Omlouvám se za pár překlepů a přeřeků. Musel jsem si to nahrát. Jinak bych to byl schopnej zapomenout. Znám se.

Dlouho jsem chtěl vytvořit něco lehce načichlého latinou. Nevím, jestli to klaplo, každopádně jsem u toho zjistil, že roubovat slova na hudbu je mnohem zapeklitější, než roubovat hudbu na slova :-)

Omlouvám se za zoufalou nahrávku, ale na nějaké větší úpravy bohužel nemám čas :-)

pocit

další o nás