nic v tom nehledejte :-) básník chtěl jenom říct, že se mu tento způsob zimy jeví poněkud podivným a radši by už jaro. Nějak se mu do toho povedlo zamotat i lásku k jeho ženě, neb seznal, že bez lásky jara prostě není :-)

mám dost plačtivých rán, bláta, špíny a uštěkaných psů...

Dlouho jsem se rozhodoval, jestli to sem dát - ta básnička už má věru nárok na důchod :-) Ale zjistil jsem, že ji mám strašně rád...

Před několika lety jsem zažil zvláštní příhodu. Ještě za šera jsem v mrazivém ránu spěchal na vlak. Na starém mostě jsem najednou zaslechl zvláštní zvuk. Zastavil jsem se a poslouchal. A pak mě napadlo podívat se z mostu dolů. Uprostřed zasněžené řeky stál muž a hrál na housle... Nemůže to s námi být tak špatné :-)

básničky o lásce prostě neumím :-) přijde mi ale nefér, že jsem dívce, kterou mám rád už víc než polovinu svého života, zatím napsal jen dvě. Tak tahle budiž třetí :-)

nějak mi to nedá nevložit sem ještě jednu podstatně starší sestřičku předchozí básničky. Patří k sobě :-)

znám pár takových...

opět melancholická...

trochu starší... ...asi tak 13 let. Ale teď se mi nějak hodí do nálady. Název jsem za ty roky nevymyslel a už snad ani nechci...