Procházela se po polích
s rukama ve zlatě ponořenýma
trhala klasům hlavy a házela je do vzduchu
nestarala se o slunce neslunce
ve tmě jí bylo lépe než doma
v noci nikdy neusnula
Nebyla nikde jinde
než venku
mluvila často s nikým
a ještě častěji sama se sebou
někdy zpívala
pánubohu do oken
Nekotvila Nikdy Nikde Nijak
byla na cestě a
všecko měla pořád s sebou
svýma očima nás přehlížela
ale nebi
vhazovala bílé úsměvy
23.06.2008 - 06:24
tohle je jaksi "moje káva" a dokonce i ten obrázek docela sedí... taková rozevlátá děva :)...
20.06.2008 - 08:30
... taky se mi líbí ... jen mne trochu vyrušilo "slunce neslunce" ... co se týče obrázku ... já tuhle kombinaci textů s obrázky nemusím ... přijde mi to dost zbytečné ... text by měl dokázat oslovit an sich ...
18.06.2008 - 15:33
krása, příjemná, jemná a smutná i veselá. Není přehlcená emocemi a přitom jich je tam TOLIK, rozhodně velmi dobré, i když obrázek se mi moc nelíbil, já si raději představuju :-)
17.06.2008 - 22:14
Obrázek mi moc neseděl obsahu, který mi naopak sedí moc. Je to takové... Příjemné, čtivé a roztomile naivní. Dobré.
17.06.2008 - 15:24
taktez pripisu slovo mila... :) ten obrazek je takovy nejaky nedomrly nepovedeny... :( presto prijemne... :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.