Yana: ...a proto i po smrti...diky Janí :-)

Amelie M.: V povidce bys to ještě rozvinula, to Ty umíš...

:-D Tomu řikam romantika :-)

Nádherný...

Musím říci, že ten luxus je z toho silně cítit: má to obrázek (černobílý jak se na vážné věci sluší a patří) má to takový servisní slovník a nevtíravě dráždivé obraty v repeticích. Navíc je to jakoby ze světa, kam burani nemají přístup. Máto charisma a velmi se ti to povedlo.

Ubohý soused bledý.

Mimochodem, jak to vypadá s tím Psaneckým Menu, o kterém jsme se bavili na Nových Dvorech? Bude, nebo nebude?

a ted už nežíkej, že nejsi čtená...

vanovaso: Přesně tak, navíc štěstí může být pro každého něco jiného. A třeba ten, kdo říká, že ho nezná, je vlastně mnohem šťastnější než jiný, kdo už na štěstí jenom vzpomíná. Určitě není univerzální recept a právě to jsem chtěla říci. Možná trochu nesrozumitelně :).

zajímavý námět, je to pěkný...

a vidíš to je dobrý, líbí se mi... zvlášt konec...

Krásně vzpomínková ... Moc pěkná :-) PS: Dušičky nám v práci dávají pěkně zabrat ... :-P :-)

poezie je to luxusní...

co všechno nás napadá, když čistíme náhrobní kámen... hezká,smutná...

hmm.. asi na tom něco je..

Určitě je lepší zvolnit a mít čas si život vychutnat...

silně na mě zapůsobila.. dobře napsaná :-)

Nikdo nevíme kudy se jde za štěstím, ale proč by nutně musela být cesta lemovaná trním... a co je štěstí? Snad jen naše uvědomění, že ho jsme ho potkali , ale k tomu nutně nemusíme trpět...

Hezké a pravdivé :)

tvá báseň je jako krásný obraz, který promluvil...

Dušičková nálada, moc povedená.