Máta: Já děkuji!

Moc hezké... i když hezké asi není to správné slovo. Dotklo se mě to... taky tulím dcerku a povídáme si o smrti... od jejích tří let, kdy s ní začala.
Díky!

krásná....:-) :-) :-)

Taková krátká a hlavně pěkná básen :-)

Zvláštní povídka. Hlavně ten závěr je takový jednoduchý, "překvapivě nepřekvapivý", jako by tomu něco chybělo. Ale hlavně, že jsem se dozvěděl, jaké houby našel... ;-)

Geniální nápad. Povídka budí velmi zajímavé a neobvyklé představy. Nabízí se úvaha o zrcadlech, ale to by myšlenku povídky rozbilo a zkomplikovalo, hezké je na ní mimo jiné to, že je jednoduchá, a přesto působivá.

Trochu zvláštní mi přijde myšlenka, že "ten chlápek vypadal divně, vypadal úplně jako já", protože z toho logicky vyplývá, že jsem i "já" vypadal divně. I když možná nad tím moc přemýšlím.

Ailin: děkuju! :-)

Lenča: jsi minule dojala ty mě, dnes já tebe, díky :)

Yana: jsem ráda, že jsi četla i mezi řádky :) děkuji

poll: těší mě, že jsem vás převezla :)) díky

Tahle písen se mi hodně líbí :-)

Yana: Děkuji za milý komentář.

Krásný:-)

ta je ale krásná :-) ...konečně veselý a pozitivní podzim ...barevný podzim je nádherný...

Zajmavý nápad, ten konec byl nečekaný :-)

Hezký :-)

Ano... není nikdo, kdo by mohl nahradit toho, koho jsme milovali (resp. milujeme napořád). Přesto můžeme zase milovat - někoho jiného, jinak. Do srdce se vejde celý svět... Ač s jinými okolnostmi, taky to moc dobře znám.

Krásná... není co dodat.

Lenča: ŽblaBuňka: Děkuju... jsem ráda, že se vám líbí.

Tenhle pocit znám... krásná báseň