puero: Až teď čtu pořádně, to tvoje nebýt mužem jsem přehlídla, promiň. No já jednak myslím, že můžeš těžko tvrdit, že víš, co bys cítil jako žena.
Zároveň nemyslím, že by ich forma bránila vcítit se do básně a říct si: to je o mně, jako bych to psala já.
A za třetí - ich forma mi v tomto případě připadá citlivější. Je to ožehavé téma, pro někoho osobně nepříjemné. Ich forma dává možnost nebrat báseň jako útok na sebe, ale jako zpověď někoho jiného.
Prostě chci zasáhnout, přesně téma pojmenovat a uchopit z osobního pohledu, ale nechci nikoho ranit.
Teď jsem se do toho asi trochu zamotala, snad rozumíš :).

puero: Dík za názor. Já to chápu jako výsostně ženskou báseň, vůbec mě nenapadlo, že by ji na sebe mohl vztáhnout i muž. Jak by tvoje břicho mohlo být jalové? A celé je to v ženském rodě.
Kdybych tam dala "v jalovém břichu", vyznělo by to obecněji, ale zároveň odtažitěji, možná i útočněji, mohlo by se někoho dotknout. Ich forma tomu dává ten úhel pohledu a to vyznění, o které mi šlo, aspoň to tak cítím.

Krásná...takové mám ráda...

Souhlasím s Yanou, mě se ale čte usnuli o hodně líp, nicméně je to tvoje báseň,a to bychom měli respektovat u všech...

tak ji napiš...

Severak: děkuji za zastavení

Amelie M.: díky...jsem ráda

Zrovna ta ich forma je to, co z té básničky dělá záležitost někoho určitého a já si pak řeknu, to je fajn, že se mě to netýká. Kdyby tam ich forma nebyla, já bych si jako (nebýt mužem) řekl, jo, to je celé o mně.

Takže by to rozhodně zasáhlo víc, nebýt té ich formy.

Yana: Usli je možná takový divný tvar, to souhlasím, ale kdybych tam napsala usnuli, nepřijde mi to už takové znělé.
Jinak děkuji za komentář :)

DDD: Můžu říct, že s použitím slova klávesy a klapky jsem měla takové menší dilema,ale nakonec ty klapky mi zněly lépe, takže se předem omlouvám Tvému klavíru :D

Třeba měl hrůzu z toho, že by s Tebou musel tu zkoušku zažít ještě jednou :D
Ne, plně věřím ve Tvé řidičské schopnosti!
Moc fajn fejeton, pobavil mě :)

Moc pěkně vyjádřené :)

DDD: Moc děkuji. Ten konec je schválně napsaný takhle, aby zasáhl. A ich forma je tam ze stejného důvodu :).

Víš, tohle je přesně jedna z těch básní, u kterých se mi příčí říct, že se mi líbí. A to znamená, že funguje. Je bezvadně napsaná, výborně zvolená slova, jen konec je na můj vkus snad až příliš přímočarý. Nevím ale, jak jinak bych to napsal. Oslovila a to hodně. Povedla se ti.

je to symfonie, slov, pocitů, atmosféry, jen to usli je divný tvar, proč ne usnuli?, nádherný závěr

Amelie M.: ta"jemna": Zamila: milé kolegyně děkuji za zastavení

A pak že jsou policajti zlí. Tys to s ním hvízdala tak, až se mu z toho zvedl kufr - a on ti za to ještě dal papíry... No, to musel bejt dobrák. Skoro světec :-)

Krásný. Opravdu. Malinko mi vadí usli, bo jsem nejdřív (asi díky těm malým písmenkům) viděl "ušli", což mě rozesmálo. A pak mám takovej svůj osobní problém s klapkama u klavíru, protože ten můj má prostě klávesy :-) Ale to s tou básní nemá nic společného. Za to si můžu sám. Ne, vážně se mi moc líbí. Tohle si přečtu kdykoli a rád.

DDD: To má jméno má svoje kouzlo, člověk v něm opravdu slyší hvízdání větru.

Krásná metafora. Připomnělo mi to, jak jsem kdysi chodila na přednášky z psychologie a pan profesor vždycky říkal: vaše mysl je jako zahrada, musíte se o ni starat, pěstovat si krásné květy a nenechat zpustnout. Ale já mám pro zpustlé zahrady taky slabost :).