jejda, milé, něžné, romantické :)

taron: není spíš otázkou, jestli ONI existují, místo, jestli mají takové zbraně? :D

máš pravdu s tím, co píšeš u druhé sloky.. díky za zastavení ;)

Máta: no však.. o to v té básni tak nějak jde.. když se nezničíme vlastní blbosti a někdo nám od té blbosti pomůže, zničíme se vlastně svou falší.. :)

ou,wau, jé
no, to je nářez.
Odpověď k první sloce - ne, nemají zbraně proti blbosti a kéž by měli, kéž, kéž.
druhá sloka- ano, chybně, neúplně vnímáme, nejsme schopni vnímat v celých souvislostech - proto ta hrůza kolem nás...
trojka - jdem do vesmíru ? No, co když bychom měli jít spíše do sebe - mikrokosmos, nebo třebas i sebemikrokosmos - svojskost?
třetí sloka je nejúžasnější, musela bych ji zkopírovat celou - sami explodujeme, obětní hvězdy, dusící se v nesouladu.

Excelentní!!!

Nejsou nutní návštěníci z jiných planet, myslím, že zničit se zvládneme sami.
A poslední sloka - cítím to velmi podobně, možná stejně.

popsáno to máš fakt hezky.. i ten jeho ochranitelský postoj.. kdy jí ponechal pocit důležitosti a přitom jí možná zachránil..

Máta: k pocitu, že jsi ve válce.. dodnes, když je bouřka a hřmí, brácha má nepřítomný pohled.. připomíná mu to střelbu.. kolikrát se tam takhle probudili, když bouřilo a bláznili a šli se bránit, než se uklidnili s tím, že se nic neděje..

Amelie M.: Díky ti, za ten pohled z druhé strany. Ono nemusí jít přímo o život, o ten jdem vpodstatě každému z nás každý den, ale ten pocit, že jsi ve válce... v boji...

tohle už jsem četla.. neumím se k tomu pořádně vyjádřit.. snad jen, že napsané je to dobře.. poté, co můj brácha strávil dva roky jako voják v iráku, dokážu si to představit.. oni sice nebyli tak blízko smrti (i když..) .. ale k podobným situacím tam docházelo velmi často..

vanovaso: Díky, mě se "ran" líbí :)
Lenča: Děkuji!

Všim sis, že s tebou veskrze souhlasí v komentářích ženy? A krom Psavce a mně to zatím raději neokomentoval žádný chlap?

Ono každé milování se časem změní v šoustání.

Podzimní náladovka, pěkná.

Tahle mi moc zachutnala.

I do menších dlaní se vejde hodně lásky.

Chtěl bych být básníkem.

Pěkná :-) I když jak kterým mužům ... Některý maj malý čistě teoretický packy a jsou to velký sebestředný ho*ada :-D

Skvělá

Moc se mi líbí, že ve svém věku napíšeš takovou báseň a přál bych Ti aby to nebyl náhlý výkřik inspirace, ale aby si tím rytířem zůstal celý život.
Přidám sem překrásnou písničku na podobné téma.
http://youtu.be/NUkSS1ZGccg

Moc a moc se mi líbí všechny ty slovní obraty, ta slovní spojení... Ten zvláštní podtext, který v tom cítím... Jakoby to ze mě vytahovalo nějaké moje osobní pocity...
Fakt na mě silně zapůsobila.
Díky za Prozření :)