Amelie M.: Keď ja sa tak rada hrám s písmom. A ďakujem. :)

Máta: No, to já chci taky... však jsem dočetla až do konce i "Odvrácenou tvář"! :-D

konec jsem teda skoro nepřečetla.. je to strašně malé.. ale jinak se mi to líbí.. má to duši :)

Ailin: A málem bych zapomněla, jedna z mých oblíbených knih na toto (a nejen indiánské) téma Malý velký muž.
Ano, není to lehké čtení, to rozhodně, ale já mám zase ráda ten drsný, až syrový pohled na věc i když mě obvykle semele, i když u toho křičím, vztekám se, brečím, ale chci to vidět jak to bylo, bez příkras, bez růžových brýlí a dost podobně to mám i u psaní, ale chápu, že to nemusí ustát každý :-).

Máta: Chromého jelena znám... Ty ostatní dvě ne, ale obávám se, že by na mě byly moc drsné. Já se sesypala už při čtení Malého stromu... četla jsem to kdysi ve vlaku, ze Stránčic do Prahy, a celou cestu jsem brečela jak stará želva, bez ohledu na spolucestující...

Severak: Podíváme se na to - i když teda ta poslední sloka... tý se docela bojim... :-I ... to zavání černou magií. Mě by teda svět bez problémů docela bavil - aspoň na chvilku... :-D

Ailin: tak pomož se zhudebněním, Johance o nešlo.

Ailin: Ano, nekončí, důvod se vždycky najde. A stejně tak se to netýká jen Ameriky, ještě mnohem méně se mluví třeba o tom, co se dělo v Austrálii. Také jsem toho přečetla poměrně dost, škola malého stromu je užasná, ale víc pod kůži šlo u mě od Cartera Odvedu vás do Siery Madre (příběh Geronima a jeho legendárního útěku z rezervace) Skvělá kniha je taky Chromý jelen. Ale co se týče fakt, jednoznačně vede Dee Brown - Mé srdce pohřběte u Wounded Knee, ale přiznám se, ač jsem hodně otrlá, nedokázala jsem ji nikdy přečíst celou, možná proto, že je to faktografie (ale velmi čtivě zpracovaná).
Můj román (tedy jeho první část) se tu také nejspíš objeví, ale až později, potřebuje ještě nějaké drobné úpravy, které mi vylezly až při tom, když uležel. Indiáni a středověk jsou má srdeční témata :-)
Díky ti a budu se těšit, pokud budeš mít chut :-)

Moc pěkné... :-D ... už se těším na hudební nahrávku :)

Moc hezké... vtipné a moudré. Jo, nebe tolika českých mužů - a ani se tak nemusí jmenovat :-D

Máta: Tak to Ti moc děkuju... a ten Tvůj román bych si ráda přečetla. Četla jsem dost knih a viděla dost filmů, ve kterých se přímo nebo nepřímo odráží tato smutná kapitola historie, která bohužel zdaleka ještě není minulostí (i v dnešní době vraždí indiány a šamany v Amazonii gangsteři najatí těžařskými společnostmi... :-( ). Knihou, která se mě asi nejvíc dotkla, byla "Škola malého stromu".

Ailin: Díky ti, jsem moc ráda, že se tě dotkl. Střípků není mnoho, přesto je každý jiný a vznikaly v době kdy jsem psala román zasazený do reality kolonizace Severní Ameriky. A také jsem moc ráda, že nejsem sama kdo indiánské války nazývá bez obalu genocidou. Je smutné, že se o tom nemluví, mám pocit že se lidé spíš takovým tématům vyhýbají, nás v Evropě se v podstatě nedotkly a v Amerrice... snad raději pomlčet... a podle mě je to špatně. A tak mluvím, možná spíš křičím, otevřeně, bez obalu, jak sama umím a doufám, že se to někoho aspon trochu dotkne.

hezká, taky mám chuť někdy být volný jako pták

pekelný spoj číslo 107 (nebo kolik) plně narvaný studenty "hnojárny", jojo. Každopádně zajímavě pojatá inflace vzdělávání.

Charlie: pro příště - napsat někam do anotace, že se jedná o tvůj překlad {uveď původního autora}

ten konec je parádní.. dovedu si to představit jako píseň, za mě dobrý :)

Amelie M.: Ja si necham poradit a vazim si toho. urcite to neberu nejak spatne a pokusim se zlepsovat ... :)

Král Slova Kuba: ber to tak, že nemusím mít nutně pravdu.. jen říkám svůj postřeh ;)

Amelie M.: Zkusim se priste polepsit, ale jinak dekuju za radu :)

PS: ale myšlenku to má hezkou a jak říkám, zcela jistě potěší.. mě by to potěšilo určitě ;)